Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

K řízení o určení neplatnosti nabídky ve smyslu § 22 odst. 1 zákona č. 72/1994 Sb. je místně příslušným soud dle ustanovení § 88 odst. 1 písm. h) o.s.ř.

Není neodkladným úkonem výslech poškozeného jako svědka konaný před zahájením trestního stíhání, ačkoli osoba, která může být obviněna, je zadržena, její totožnost je známa a nic nebrání tomu, aby ji bylo sděleno obvinění za splnění podmínek § 160 odst. 1 tr. ř. Za této situace nelze provést tento výslech ani jako neopakovatelný úkon ve smyslu § 160 odst. 4 tr. ř., byť půjde o úkon, který nebude možno provést v řízení před soudem.

Rozhodnutí o zrušení národní správy konfiskovaného majetku nebo o vynětí tohoto majetku z národní správy ( § 11, § 24 dekretu č. 5/1945 Sb.) se samo o sobě nedotýká účinků vykonatelného výměru příslušného správního orgánu, vydaného v řízení podle § 1 odst. 4 dekretu č. 108/1945 Sb., jehož výsledkem byl závěr o tom, že byly splněny podmínky konfiskace majetku fyzické osoby.

I. Jednočinný souběh trestného činu ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 201 písm. b) tr. zák. s trestným činem maření výkonu úředního rozhodnutí podle § 171 odst. 1 písm. c) tr. zák. není vyloučen.

Telefonní hovor nelze považovat za věc ani ve smyslu ustanovení § 89 odst. 13 tr. zák., neboť ovladatelná přírodní síla (elektrická energie) je při dopravě zpráv využívána pouze jako prostředek k přenosu informací. Jde o telekomunikační službu poskytovanou k tomu oprávněnou právnickou osobou za stanovenou úhradu (poplatek). To je významné z hlediska úvah, zda je naplněna skutková podstata těch trestných činů, jejichž zákonným znakem je pojem “věc” (např. § 247 a § 248 tr. zák.). Pokud je neoprávněným telefonováním, které má znaky trestného činu podvodu podle § 250 tr. zák., způsobena škoda, je třeba při stanovení její výše vycházet z ceny, za jakou se tato služba v době a místě činu poskytuje (podle telefonního sazebníku). Ustanovení § 89 odst. 12, věty první, tr. zák. se zde použije analogicky.

Na rozhodnutí o tom, že se podle § 64 odst. 1 tr. zák. vykoná zbytek trestu u podmíněně propuštěného, nemá vliv skutečnost, že jde o úhrnný trest, který byl uložen před účinností zákona č. 253/1997 Sb. i za čin, který není trestným činem podle tohoto zákona. O zkrácení takového trestu podle přechodných ustanovení k citovanému zákonu musí rozhodnout soud, jenž trest uložil.*)

Nepodaří-li se soudu rozhodnout podle § 60 odst. 1 tr. zák., že odsouzený vykoná původně podmíněně odložený trest odnětí svobody, před uplynutím jednoho roku od konce zkušební doby ( § 60 odst. 3 tr. zák.), musí dříve, než rozhodne po této lhůtě, jako předběžnou vyřešit otázku, zda na tom měl podmíněně odsouzený vinu. Teprve když zjistí, že překážka pro rozhodnutí byla na straně odsouzeného, může v uvedeném smyslu rozhodnout, přitom je tak povinen učinit bez zbytečných průtahů poté, co tato překážka odpadne.