Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

Ustanovení § 83 odst. 1 tr. zák. nesměřuje pouze proti takovým formám fašismu, nacismu a podobných hnutí, pro která byla v minulosti typická rasová nesnášenlivost vůči židům. Mezi hnutí, jež má na mysli uvedené ustanovení, patří i jakékoliv projevy revanšismu příslušníků národů poražených v druhé světové válce, zejména odsunutých sudetských Němců. Vzhledem k ustanovení § 75 odst. 4 tr. zák. nelze bez dalšího považovat za důvod k použití vyšší trestní sazby již to, že např. čin byl spáchán tiskem, nýbrž nutno v každém jednotlivém případě zkoumat, zda použití tisku bylo okolností, která s trestným činem zpravidla spojena nebývá a která pro svou důležitost zvyšuje nebezpečnost činu, nebo pachatele pro společnost. Jednání obžalovaného, který se zásadně vyhýbá řádnému pracovnímu poměru a opatřuje si příjmy převážně tím, že různými úsluhami i úskoky získává z ciziny balíčky, které pak rozprodává, je typickým případem trestného činu příživnictví podle § 188a ) tr. zák.

Vyjadrenie velitela, že netrvá na súdnom stíhaní kázensky vybavitelného trestného činu (§ 305 tr. zák.) nie je možné považovať za právoplatné rozhodnutie v zmysle § 6 písm. f) tr. por. a preto nemôže byť ani dôvodom k postupu podla § 199 ods. 1 písm. c) tr. por.

K takému vyjadreniu velitela však súd prihliadne a hodnotí ho v súvislosti s ostatnými okolnosťami prípadu pri riešení otázky, či je alebo nie je treba obvineného postaviť pred súd. V prípade, že potom dospeje súd k záveru, že výchovný účel môže byť dosiahnutý i mimosúdnym vybavením veci, rozhodne podla § 199 ods. 2 tr. por., že sa vec postupuje ku kázenskému vybaveniu.

Uloženie bezpodmienečného trestu odňatia slobody je opatrením vážneho dosahu pre ďalší život páchatela a jeho rodiny. Taký trest je nutný u páchatelov z rad pracujúcich iba vtedy, ak závažnosť trestného činu alebo doterajší život páchatela ukazujú nato, že púha hrozba podmienečným trestom by nepostačila k splneniu účelu trestu uvedenému v § 17 ods. 1 tr. zák.

Vzhľadom na osobu obžalovaného, u kterého sa spáchanie trestného činu ruvačky javí ako mimoriadne vybočenie z medzí riadneho života pracujúceho človeka, postačí aj pohrôžka trestom odnatia slobody k jeho prevýchove.

Okolnosť, že trestná činnosť bola v mieste trestného činu obzvlášť rozšírená, musí byť tiež hodnotená v súvislosti s ostatnými okolnosťami prípadu, najmä v súvislosti so stupňom nebezpečnosti konkrétneho trestného činu. V žiadnom prípade nie je možno pripustiť, aby súd iba generálnou prevenciou, odôvodňoval uloženie bezpodmienečného trestu odňatia slobody, lebo aj trest podmienečne uložený plní požiadavky aj generálnej prevencie, ak je správne uložený a odôvodnený a súd v priebehu zkušobnej doby sleduje nápravu páchatela.

K výkladu § 3 odst. 2 písm. c) zák. č. 76/1952 Sb., o dani ze mzdy. I kdyby vzhledem k výši částky ušlého výdělku prodejně národního podniku skutek sám o sobě mohl být přestupkem a mohl být popřípadě vyřízen v rámci kárné pravomoci podniku, není důvodů k tomuto posuzování přistupovat v případě, kde "konvenční obchod" souvisí s další trestnou činností obžalovanéhoa k projednávání dochází v době, kdy obžalovaný zaměstnancem podniku již není. Pohledávka daňová se vymyká rozhodování soudů i když nár. podniku finanční úřady částku k úhradě předepsaly a podnik ji státu také už ze svého zaplatil. Opisování a fotografování not bez vědomí autorů zakladá čin porušení původského práva podle § 261 tr. zák.

Okolností, z níž nutno usuzovat, že při škodě menší než 500 Kčs byl spáchán trestný čin rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví, může být i recidiva, pokud zvyšuje nebezpečnost činu a pachatele pro společnost do té míry, že nelze mít zato, že byl spáchán čin menšího významu a že se tedy jedná jen o přestupek, resp. kárné provinění. K tomu nestačí jakékoliv předchozí odsouzení pachatele, zejména ani skutečnost, že byl již odsouzen pro rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví menšího významu.

Podla § 155 ods. 2 tr. por. manželka odsúdeného by mohla ako osoba uvedená v § 263 ods. 2 tr. por. podať v prospech manžela sťažnosť len ak by išlo o uznesenie o väzbe alebo o ochrannom liečení. V inom smere, najmä v jeho neprospech mohla by podla § 155 ods. 1 tr. por. podať sťažnosť proti uzneseniu týkajúcemu sa jej manžela (ako v súdenom prípade) iba ako osoba, ktorej sa uznesenie priamo dotýka, alebo ktorá na uznesenie dala svojím návrhom podnet. Rozhodnutie o tom, že odsúdený sa v zkušebnom čase osvedčil, nemôže sa (vedla prokurátora ako štátného orgána) priamo dotýkať inej osoby než len odsúdeného. Ani z možnosti, že by odsúdený mohol vo výkone trestu získať odmenu za prácu, ktorá by mohla prispievať na výživu osôb na ňom výživou alebo zaopatrením závislých, nemožno dovodiť, že by sa rozhodnutie súdu o tom, že podmienečne odsúdený sa osvedčil, mohlo priamo dotknúť uvedených osôb alebo ich zákonného zástupcu, teda v súdenom prípade matky detí odsúdeného.

Z hlediska ustanovení § 1 odst. 1 tr. zák. nutno při výměře trestu zhodnotit zvláště i osobu pachatele a možnosti jeho nápravy, a teprve potom po pečlivém zvážení a zhodnocení všech okolností pro výměru trestu rozhodných možno uložit takový trest, který plně odpovídá účelu trestu podle ustanovení § 17 odst. 1 písm. b), c) tr. zák.