Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

Promlčením směnečný nárok nezaniká.

Plnil-li výstavce směnky vlastní na zajišťovací směnku, vzniká mu zásadně vůči dlužníku směnkou zajištěné pohledávky regresní nárok svého druhu, který je nutno posuzovat analogicky podle ustanovení § 454 a § 458 obč. zák.

V českém směnečném právu je vyloučena volba práva podle § 9 zákona č. 97/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Směnka vlastní vystavená na doručitele je podle zákona č. 191/1950 Sb. ve znění zákona č. 29/2000 Sb. neplatná.

Z ustanovení čl. I. § 73 zákona směnečného a šekového vyplývá, že prvním dnem lhůty pro promlčení směnečných nároků je den následující po splatnosti směnky. Protože směnečný zákon neobsahuje zvláštní úpravu určení konce promlčecí lhůty, je nutno použít ustanovení § 122 odst. 2 obč. zák. Dnem, na který připadá událost, od které počíná běžet lhůta určená podle let, je den splatnosti směnky. Tento den se podle ustanovení § 73 zákona směnečného a šekového do promlčecí lhůty nezapočítává. V souladu s ustanovením § 122 odst. 2 obč. zák. pak konec lhůty připadá na den, který se číslem shoduje se dnem, na který připadá událost, od níž lhůta počíná.

Směnku lze dle čl. I. § 4 zákona č. 191/1950 Sb., ve znění zákona č. 29/2000 Sb. domicilovat i u remitenta.

Směnka, na které je určitě a srozumitelně vyznačeno sídlo prvního věřitele (remitenta) a údaj o tom, že sídlo věřitele je místem, kde má být placeno, není neplatná pro neurčitost platebního místa.

Právo na vyplnění blankosměnky se nepromlčuje. Je-li v dohodě o vyplnění blankosměnky smluveno právo majitele bez dalšího vyplnit datum splatnosti, má majitel blankosměnky právo doplnit do blankosměnky jakékoliv datum splatnosti. Jedná-li se o zajišťovací směnku, nesmí vyplněné datum předcházet datu splatnosti zajišťovaného dluhu..