Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

Odmítal-li obžalovaný převzít půdu a hospodařit na ní za neúnosných podmínek, není možno dospět k závěru, že nesplnil závazek plynoucí ze státního plánu rozvoje národního hospodářství.

Aj keď treba vychádzať zo zásady, že prokurátor určuje skutok, ktorý má byť predmetom konania tým, že ho vyjadrí v žalobnom návrhu, neznamená to ešte, že by tým stanovil v rámci zažalovaného skutku aj medze, v ktorých jedine by sa mohol súd vecou zaoberať. Súd v zmysle § 238 ods. 1 tr. por. nemôže do konania a rozhodovania zahrňovať iné skutky, než tie, ktoré sú uvedené v obžalobe. Skutok, ktorý je predmetom konania, prejednáva súd v celej jeho šírke. Pokial pri pokračujúcom trestnom čine u niektorých útokov páchatel spôsobil výsledok v zákone uvedený a u iných útokov - napriek tomu, že mal úmysel výsledok v zákone uvedený spôsobiť - tento však nespôsobil, treba túto pokračujúcu činnosť posúdiť ako čiastočne dokonaný, čiastočne nedokonaný (pokus) trestný čin. V rozsudočnom výroku treba takéto posúdenie trestnej činnosti krádeže vyjadriť nielen slovne, ale aj uvedením príslušných zákonných ustanovení, teda § 247 ods. 1, ods. 2 písm. a) a § 5 ods. 1, § 247 ods. 1, ods. 2 písm. a) tr. zákP

V zájmu výchovy neodpovědných řidičů motorových vozidel a s ohledem na bezpečnost lidí a majetku, je namístě uložení nepodmíněného vedlejšího trestu zákazu řízení motorových vozidel, i když jinak svědčí okolnosti pro podmíněný odklad výkonu hlavního trestu. Ovšem ani této zásady nelze používat mechanicky a bez náležitého uvážení každého konkrétního případu. I při ukládání vedlejšího trestu, zejména pracujícím, kteří vedou jinak řádný život pracujícího člověka, je třeba vždy pečlivě uvážit, na jakou dobu se z hledisek uvedených v § 19 odst. 1 tr. zák., a z hlediska účelu trestu ve smyslu § 17 odst. 1 písm. b), c) tr. zák. jeví nutným trest vyslovit a zda dosažení účelu vedlejšího trestu lze podle § 24 odst. 2 tr. zák. očekávat i bez jeho výkonu.

K významu charakteristiky protispolečenských živlů, jež nutno postihovat přísnými tresty.

Předběžné projednání obžaloby musí především zjednat nápravu, jestliže prokurátor přecenil stupeň nebezpečnosti některých činů pro společnost, což se projevuje škodlivě především v tom, že jsou projednávány před soudem i případy, které lze účinněji vyřídit mimosoudně. V tomto stadiu trestního řízení je proto třeba i v zájmu toho, aby nedošlo k přecenění stupně nebezpečnosti činu pro společnost, dbát všestranného objasnění osoby pachatele a náležitého objasnění skutku i všech dalších okolností (dodržení procesních předpisů apod.) významných pro posouzení věci. V případech, kdy důkazy vykonané v přípravném řízení ani po jejich zhodnocení nemohou dát soudu dostatečný podklad pro rozhodnutí věci v hlavním líčení, je třeba, aby soud zjednal nápravu buď vrácením věci prokurátoru k došetření při předběžném projednání obžaloby nebo, pokud tak neučinil, aby sám doplnil procesní materiály za účelem náležitého objasnění věci.

 Předseda senátu si však může již před předběžným projednáním obžaloby opatřit potřebná vysvětlení (§ 198 odst. 2 tr. ř.) tak, aby mohl popřípadě věc zastavit (§ 192 tr. ř.) nebo postoupit věc jiném orgánu (§ 194 tr. ř.) k mimosoudnímu vyřízení.

V případě, že obviněný byl již dříve odsouzen, je nejen pro posouzení otázky trestu, ale i pro posouzení, zda se dopustil trestného činu výtržnictví podle § 188 b) tr. zák., nutno zhodnotit závažnost předchozích odsouzení.

Trestného činu výtržnictví podle § 188 b) tr. zák. se dopouštějí především nepřátelské a protispolečenské živly, u nichž zjevná neúcta ke společnosti se projevuje výtržnostmi a hrubými neslušnostmi nebo i jinak, zejména jejich záporným postojem k práci, k pracujícím, k jejich společenským organizacím, k budovatelskému úsilí pracujících, k veřejnému životu. Právě tímto zaměřením, z něhož pak i výtržnické jednání pramení, se liší trestný čin výtržnictví od jiných trestných činů, např. podle § 187 odst. 1 tr. zák. a přestupků podle § 127 či § 85 odst. 2 písm. b) tr. zák. spr. Proto nelze bez dalšího z pouhého zjištění o vnějším průběhu neslušného nebo výtržnického jednání spolehlivě usoudit, že výtržnické jednání svědčí o zjevné neúctě pachatele vůči společnosti a že právě tímto jednáním měla být tato neúcta projevena.

Rozbor osobnosti obžalovaného nemožno oddelovať od konkrétného trestného činu. Len taký rozbor, ktorý zahrnuje aj všetky ostatné hladiská § 19 a § 17 tr. zák. môže slúžiť k správnemu záveru o treste.