Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

Vlastník, správce nebo uživatel takového pozemku, který nemá povahu chodníku, není povinen zajistit (ani s ohledem na ustanovení § 415 o. z.) úpravu a přizpůsobení pozemku pro bezpečnou chůzi bez ohledu na to, že je k chůzi fakticky využíván. Nebezpečná místa na pozemku (např. nezakrytou jámu), která nejsou ani při zvýšené opatrnosti viditelná, anebo nebezpečná zařízení umístěná na pozemku, je nutno odpovídajícím způsobem zabezpečit před přístupem (např. ohrazením pozemku nebo jeho části).

Aj náhrada trov konania v predchádzajúcom občianskom konaní o náhradu škody, ktorú utrpel pracovník organizácie, možno zahrnúť do náhrady zamestnávatelskej organizácie pracovníka voči tomu, kto poškodenému zodpovedá podla Občianskeho zákonníka.

K dalšímu výkladu některých ustanovení zákona č. 121/1975 Sb. o sociálním zabezpečení a vyhlášky č. 128/1975 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení.

V případě znečištění podzemní vody přitékající do studně užívané občanem je třeba rozlišovat mezi škodou vzniklou zhoršením jakosti vody (ust. zák. č. 138/1973 Sb.) a mezi škodou, která příp. vznikla na studni a na zařízení k čerpání a k rozvodu vody (ust. § 420 a § 421 o. z.). Právní vztah z odpovědnosti za zhoršení jakosti podzemní vody (§ 29 odst. 1 zák. č. 138/1973 Sb.) je vztahem mezi tím, zda za toto zhoršení odpovídá (§ 8 odst. 1 písm. b/ uved. zák.). Při posuzování aktivní věcné legitimace ve sporu o náhradu za zhoršení jakosti podzemní vody ve studni (§ 29 odst. 1 zák. č. 138/1973 Sb.) nelze bez dalšího vycházet z vlastnictví nemovitostí, s nimiž souvisí užívání studny. Oprávněnému odběrateli vody může vedle náhrady škody vzniklé zhoršením jakosti vody vzniknout i škoda odpovídající majetkové újmě vzniklé vynakládáním vyšších nákladů na odběr vody z náhradního zdroje tato škoda se posoudí podle ust. § 420 nebo § 421 o. z.

K niektorým otázkam rozhodovania súdov o vydaní neoprávneného majetkového prospechu z nedostatočných zdrojov.

Při náhradě za ztrátu na výdělku pracovníka, který byl uznán plně invalidním (§ 195 zák. práce), je třeba skutečnost, že tomuto pracovníku byl místo již pobíraného starobního důchodu přiznán plný invalidní důchod při pracovním úrazu, posuzovat tak, že pracovníkovi je z důvodu pracovního úrazu poskytován z prostředků důchodového zabezpečení pouze rozdíl mezi tímto důchodem a starobním důchodem, který mu byl před tímto pracovním úrazem poskytován a který se stanoví odečtením tohoto rozdílu od průměrného výdělku před vznikem škody. Uloží-li soud povinnost k placení náhrady za ztrátu na výdělku při uznání plné invalidity (§ 195 zák. práce), nemůže tuto platební povinnost zároveň do budoucna časově omezit s ohledem na očekávanou změnu poměrů.

Za hodnoty, které je pracovník povinen vyúčtovat a za které může platně převzít hmotnou odpovědnost (§ 176 odst. 1 zák. práce), nelze považovat zásoby paliva, se kterými pracovník nakládá při výkonu své pracovní činnosti topiče.