Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

V řízení o osvojení dítěte druhým manželem matky musí být předmětem šetření soudu i to, má-li druhý manžel matky, který zamýšlí osvojit její dítě, zákonnou vyživovací povinnost ke svým vlastním dětem. Soud v tomto případě přihlédne též k tomu, jaký vliv by mělo osvojení na vyživovací povinnost osvojitele k jeho vlastním dětem. Proto uváží, zdali zamýšlené osvojení je v souladu se zájmem společnosti, když dítěti, jež má být osvojeno, nechybí rodinné prostředí a je účastno výhod, plynoucích z toho, že žije v domácnosti matky a jejího druhé manžela.

Osvojení dítěte mužem, který není manželem matky, podle § 63 odst. 2 zák. o právu rodinném nelze vyslovit. Osvojitel by byl zapsán do matriky místo obou rodičů tohoto dítěte, což je v rozporu s přirozenými vztahy mezi rodiči a dětmi.

Prvořadým společenským účelem osvojení je zajistit osvojenci řádnou výchovu v rodině. Proto v případě, že jeden z manželů, kteří hodlali dítě osvojit, za řízení zemřel, musí se soud zabývat tím, do jaké míry může být tento účel splněn po smrti tohoto manžela.

Osvojení nelze vyslovit, jestliže by poměr, který vzniká osvojením mezi osvojitelem a osvojencem (§ 63 zák. o právu rod.), byl v rozporu s existujícím rodinným poměrem osvojitele k osvojenci. Takový poměr však není mezi tetou a neteří.