Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

Řízení o zrušení zápisu o výmazu obchodní společnosti z obchodního rejstříku a o jejím vstupu do likvidace a jmenování likvidátora (§ 75b obch. zák.), je ve smyslu § 200e o. s. ř. a § 9 odst. 3 písm. b) o. s. ř. řízením ve statusové věci obchodní společnosti. Likvidátor jmenovaný soudem v řízení o zrušení zápisu o výmazu obchodní společnosti z obchodního rejstříku a o jejím vstupu do likvidace a jmenování likvidátora (§ 75b obch. zák.), se stává účastníkem takového řízení až dnem, kdy soud rozhodl o jeho jmenování; není rovněž osobou oprávněnou k podání odvolání proti rozhodnutí soudu o zrušení zápisu o výmazu obchodní společnosti z obchodního rejstříku a o jejím vstupu do likvidace. Účastníkem řízení o zrušení zápisu o výmazu obchodní společnosti z obchodního rejstříku a o jejím vstupu do likvidace a jmenování likvidátora, je ve smyslu § 75b odst. 2 obch. zák., § 19 o. s. ř., části věty za středníkem, o. s. ř. a § 94 odst. 1 o. s. ř. i vymazaná obchodní společnost. Osobami oprávněnými jednat v řízení o zrušení zápisu o výmazu obchodní společnosti z obchodního rejstříku a o jejím vstupu do likvidace a jmenování likvidátora za vymazanou obchodní společnost jsou ti, kdo k tomu byli oprávnění ke dni jejího výmazu z obchodního rejstříku. Jestliže podle rozhodnutí, jímž soud podle § 75b odst. 2 obch. zák. zrušil zápis o výmazu obchodní společnosti z obchodního rejstříku, rejstříkový soud zapsal do obchodního rejstříku, že došlo k obnovení společnosti, platí zákaz zrušit po vzniku společnosti rozhodnutí, jímž se povoluje zápis společnosti do obchodního rejstříku, formulovaný v § 68a odst. 1 obch. zák., i pro takové rozhodnutí. Rozhoduje-li soud o zrušení zápisu o výmazu obchodní společnosti z obchodního rejstříku (§ 75b odst. 2 obch. zák.), učiní tak výrokem, podle kterého: "Zápis o výmazu (ve výroku označené) obchodní společnosti z obchodního rejstříku vedeného (ve výroku označeným) krajským soudem, se zrušuje." Právo zrušit pravomocné usnesení rejstříkového soudu o výmazu obchodní společnosti z obchodního rejstříku soud, který rozhoduje podle § 75b odst. 2 obch. zák., nemá.

Při posuzování důvodnosti námitky promlčení vznesené až v odvolacím řízení se nepřihlíží k nepřípustně uplatněným novým skutečnostem a důkazům (§ 205a, § 211a o. s. ř.).

I v případě, že soud prvního stupně, jemuž byla odvolacím soudem věc vrácena k novému projednání a rozhodnutí, ji rozhoduje v novém složení senátu, je vázán právním názorem, který odvolací soud vyslovil ve svém rozhodnutí (§ 264 odst. 1 tr. ř.).

Bylo-li státním zástupcem podáno odvolání ohledně více osob, o nichž bylo rozhodnuto týmž rozsudkem, musí odvolací soud rozhodnout tak, aby bylo zřejmé, že je rozhodnuto výrokem o odvolání ohledně každé z těchto osob. Takové odvolání je třeba chápat jako odvolání skládající se z tolika samostatných částí, kolika osob se týká, takže o takovém odvolání není rozhodnuto jako o celku a účinky rozhodnutí odvolacího soudu ve vztahu k jednotlivým osobám nelze dovozovat z toho, jak bylo rozhodnuto o odvolání ohledně některých z nich. To mimo jiné znamená, že v případě, kdy odvolací soud shledá důvodným takové odvolání jen u některé z osob, odvolání ohledně dalších podle § 256 tr. ř zamítne.

Požadavek, aby v odvolání bylo uvedeno, v čem je spatřována nesprávnost napadeného rozhodnutí nebo postupu soudu (§ 205 odst. 1 o.s.ř.), není naplněn pouhým konstatováním, že právní hodnocení věci v rozhodnutí je nesprávné. Neuvedení údajů o tom, v čem je spatřována nesprávnost rozhodnutí nebo postupu soudu, však nebrání dalšímu pokračování odvolacího řízení. 

Maří-li odvolatel řádný průběh odvolacího řízení tím, že argumenty, jimiž zpochybňuje správnost napadeného rozhodnutí, uplatní až u odvolacího jednání, lze takový postup - vzniknou-li v jeho důsledku ostatním účastníkům zvýšené náklady např. tím, že odvolací jednání bude odročeno proto, aby druhá strana sporu měla možnost na odvolací námitky v přiměřeném časovém rámci reagovat - postihnout rozhodnutím ve smyslu § 147 odst. 1 o.s.ř., nikoliv zastavením odvolacího řízení.^*)

---

^*) Rozhodnutí vychází z občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 12. 2000.

V řízení proti mladistvým, kteří jsou starší 19 let, nelze pokládat nesplnění povinnosti soudu vyrozumět orgán pověřený péčí o mládež o hlavním líčení a veřejném zasedání ( § 297 odst. 2 tr. ř.) za podstatnou vadu řízení ve smyslu ustanovení § 258 odst. 1 písm. a) tr. ř.

Odvolání, jehož cílem je pouze uspořádat vnitřní poměry žalovaných (potud, že postavení žalobce by se při plném úspěchu odvolání jednoho z žalovaných mohlo jen zlepšit), není přípustné. 

Samostatný společník (§ 91 odst. 1 o. s. ř.) je oprávněn podat odvolání jen za sebe; odvolání, jímž se domáhá změny rozsudku pouze ve vztahu ke druhému ze společníků, je třeba odmítnout jako podané osobou neoprávněnou.