Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

Aj keď treba vychádzať zo zásady, že prokurátor určuje skutok, ktorý má byť predmetom konania tým, že ho vyjadrí v žalobnom návrhu, neznamená to ešte, že by tým stanovil v rámci zažalovaného skutku aj medze, v ktorých jedine by sa mohol súd vecou zaoberať. Súd v zmysle § 238 ods. 1 tr. por. nemôže do konania a rozhodovania zahrňovať iné skutky, než tie, ktoré sú uvedené v obžalobe. Skutok, ktorý je predmetom konania, prejednáva súd v celej jeho šírke. Pokial pri pokračujúcom trestnom čine u niektorých útokov páchatel spôsobil výsledok v zákone uvedený a u iných útokov - napriek tomu, že mal úmysel výsledok v zákone uvedený spôsobiť - tento však nespôsobil, treba túto pokračujúcu činnosť posúdiť ako čiastočne dokonaný, čiastočne nedokonaný (pokus) trestný čin. V rozsudočnom výroku treba takéto posúdenie trestnej činnosti krádeže vyjadriť nielen slovne, ale aj uvedením príslušných zákonných ustanovení, teda § 247 ods. 1, ods. 2 písm. a) a § 5 ods. 1, § 247 ods. 1, ods. 2 písm. a) tr. zákP

V případě, kdy již z výsledků dokazování v přípravném řízení je dostatečně prokázáno, že mezi jednáním obžalovaného a nastalým škodlivým následkem není dána příčinná souvislost, a že tudíž obžalovaný se nedopustil zažalovaných trestných činů, ani jiného trestného činu nebo přestupku, jsou dány dostatečné důvody, aby soud při předběžném projednání obžaloby trestní stíhání zastavil. Předběžné projednání obžaloby je i v takovém případě nástrojem vzájemné prověrky práce orgánů činných v trestním řízení a nevyužití této instituce znamená porušení socialistické zákonnosti, která vyžaduje, aby nevinní občané nebyli stavěni před soud.

Ustanovení § 238 tr. ř. nebrání soudu, který rozhoduje o obžalobě, aby přihlédl k takovým změnám a doplňkům skutkového děje v žalobním návrhu popsaného, jež vyplynuly z výsledků hlavního líčení a totožnost skutku neporušují. Výpověď matky v opatrovnické věci její dcery, pokud nevypovídala jako svědkyně, nezakládá trestný čin křivé výpovědi podle § 161 tr. zák.

Prokurátor je povinen stíhat všechny trestné činy, pokud se o nich dozví (§ 2 odst. 1 tr. ř.). Nemůže proto trestní stíhání podle § 192 odst. 1 písm. b) tr. ř. zastavit, jestliže dosavadní výsledky řízení ve spise obsažené svědčí o tom, že po došetření mohou být prokázány znaky trestného činu.

Požadavku důsledné ochrany majetku v socialistickém vlastnictví odpovídá při činu menší závažnosti vyřízení věci před kárným orgánem na závodě za široké účasti pracovního kolektivu, které může účinně přispět k vytvoření správného poměru k socialistickému vlastnictví. V případech, kdy se rozkrádání nebo úmyslného poškozování majetku spravovaného podnikem dopustí společně více osob, lze způsobené škody sčítat jen pokud jednali pachatelé společně, jinak pokud škoda u jednotlivců nepřesáhla 500,- Kčs, není překážek k projednání věci kárným orgánem, neboť jde o přestupek podle § 35 a) tr. zák. spr., resp. o kárné provinění.

Směrnice pléna Nejvyššího soudu o předběžném projednání obžaloby.

K výkladu znaku škoda nie nepatrná, v zmysle § 246 ods. 1 tr. zák.

Pokiaľ ide o zisťovanie škody v zmysle znaku "škody nie nepatrnej" ( § 246 tr. zák.), je rozhodnou skutočná škoda, ktorá spočíva nielen v poškodení jednotlivých súčiastok, ale najmä v hodnote práce spojenej s vykonaním opráv podľa ŠMC.

Pre posúdenie viny je nerozhodné, v akej výške uplatnil poškodený podnik nárok na náhradu škody.

Okolnosť, či nehoda vznikla zavinením obžalovaného, alebo v dôsledku technickej poruchy na vozidle, je pre posúdenie viny obžalovaného zásadnej povahy; preto bez vypočutia mechanika, poprípade aj znalcov, nemôže ju súd zpravidla odpovedne vyriešiť.

Za bezdôvodné postavenie pred súd občana je nutné považovať aj to, keď vec vzhľadom na svoju povahu a osobu obžalovaného mala byť prejednaná pred iným, než súdnym orgánom.