Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

Z ust. § 41, 42 odst. 1 tr. zák. plyne, že pachatel tr. činu je zvlášť nebez. recidivistou, která podmiňuje použití vyšší tr. sazby. Okolnost, že pachatel je zvlášť neb. recidivistou, je tedy zákonným znakem tr. činu. Je proto třeba již v příp. řízení (§ 173 odst. 1 písm. c) tr. ř.) věc náležitě objasnit. Vyžádání tr. spisů o předchozím odsouzení obviněného je nutné k tomu, aby bylo lze zjistit, nejen povahu jeho tr. činnosti, ale i její závažnost. Pokud v příp. řízení takové šetření provedeno nebylo, je již tento nedostatek důvodem k vrácení věci prokurátoru (§ 188 odst. 1 písm. f) tr. ř.). Horní hranice tr. sazby odnětí svobody se zvyšuje u zvlášť neb. recidivisty o jednu třetinu a je mu třeba uložit trest v horní polovině tr. sazby odnětí svobody (§ 42 odst. 1 tr. zák.). Jestliže vzhledem k tomu obviněnému hrozí uložení trestu převyšujícího 5 roků, musí mít obhájce již v přípr. řízení, (ust. § 36 odst. 3 tr. ř.) jakmile je dáno důvodné podezření, že obviněný je zvlášť nebez. recidivPubl..

K otázce totožnosti skutku ve smyslu § 220 odst. 1 tr. ř.

Při předběžném projednávání obžaloby zkoumá soud, zda je věc dostatečně objasněna a zda výsledky přípravného řízení odůvodňují obžalobu [ § 197 odst. 1 písm. e) tr. ř.]. Dojde-li soud k závěru, že orgány vyšetřování opatřily již všechny dosažitelné důkazy a je-li z nich podezření proti obviněnému dostatečně odůvodněno, přičemž konečné rozhodnutí o vině odvisí od provedení a vyhodnocení těchto důkazů, je nutno obžalobu přijmout a provést hlavní líčení, v němž jedině lze důkazy provádět, tudíž také všestranně hodnotit a rozhodnout otázku viny. Zastavit trestní stíhání z důvodu § 192 odst. 1 písm. c) tr. ř. již při předběžném projednání obžaloby je na místě (při zachování postupu podle § 201 tr. ř.) tehdy, když je důvodně dán předpoklad, že ani důkazy shromážděné vyšetřováním, i kdyby jejich věrohodnost byla v hlavním líčení potvrzena, by zřejmě nepostačovaly k usvědčení obžalovaného, takže je nepochybné, že by muselo dojít k jeho zproštění. Při nedostatku přímých důkazů lze pachatele uznat vinným jen tehdy, je-li závěr o vině potvrzen nepřímými důkazy tak, že mu žádný z nich neodporuje a které tvoří uzavřený řetěz, v němž není takové mezery, která by připouštěla i jiný závěr.

Jestliže byly zjištěny podmínky, na něž trestní zákon (§ 211) váže beztrestnost pachatele, pak má místo ustanovení § 242 písm. e) tr. ř., podle něhož v případě zániku trestnosti činu nutno obžalovaného zprostit obžaloby. Ustanovení § 245 tr. ř., jež zmocňuje soud k zastavení trestního stíhání během hlavního líčení, lze užít jen za okolností uvedených v § 6 a v § 192 odst. 2 tr. ř., nikoliv též v jiném případě. Jde o překročení obžaloby, jestliže soud uzná obžalovaného vinným pokračujícím trestným činem spáchaným i po podání obžaloby anebo po dnu uvedeném jako konečný v žalobním návrhu.

Podla § 240 ods. 2 tr. por. súd pokračuje v konaní na podklade pôvodnej obžaloby iba v prípade vrátenia veci prokurátorovi podla § 238 ods. 3 tr. por., ak prokurátor prehlási, že skutok novo najavo vyšlý nestíha. Takýto postup nie je však možný pri vrátení veci prokurátorovi podla § 239 ods. 1 tr. por. V takovom prípade je prokurátor povinný po došetrení podať obžalobu novu (ak nechce urobiť vo veci iné rozhodnutie, napr. zastaviť trestné stíhanie) a súd je povinný za podmienok uvedených v § 196 tr. por. podanú obžalobu znovu predbežne prerokovať a obžalobu prijať, ak sú pre prijatie obžaloby splnené podmienky. Pod pojem verejnej veci nespadá obstarávanie všetkých úloh plynúcich z hospodársko-organizátorskej funkcie štátu, ale iba tých, ktoré svojím spoločenským významom prevyšujú veci všeobecného záujmu, ako to má na mysli napr. ustanovenie § 181 a násl. tr. zák.

Výnimočnosť ustanovenia § 217 ods. 4 tr. por. o tom, kedy sa môže vykonať hlavné pojednávanie v neprítomnosti obžalovaného, je zjavná už z ustanovenia § 1 ods. 2 tr. por., podla ktorého všetky orgány činné v trestnom konaní musia trestné veci prejednávať tak, aby prejednanie pôsobilo výchovne na osobu, proti ktorej sa trestné konanie vedie. Už trestná sadzba (ktorej horná hranica je päť rokov) a tvrdenia obžaloby, podla ktorej mal obžalovaný svojou nedbanlivosťou zaviniť ťažkú ujmu na zdraví človeka s trvalými následkami a spôsobiť škodu na majetku v socialistickom vlastníctve v sume 31 249,71 Kčs, ako aj poprenie príčinnej súvislosti obžalovaným pri jeho velmi stručnom výsluchu v administratívnom konaní, svedčí o tom, že nie je splnená ďalšia nezbytná podmienka uvedená v § 217 ods. 4 písm. c) tr. por., totiž, aby pre malú závažnosť veci a pre jasnosť dôkazného materiálu bolo možné spolahlivo rozhodnúť i bez prítomnosti obžalovaného.

Okolnosti, týkající se duševního stavu jsou důležité nejen pro zjištění stupně odpovědnosti obviněného za spáchaný trestný čin, ale i pro vyjasnění motivu činu, což jsou okolnosti důležité pro stanovení stupně nebezpečnosti jeho jednání pro společnost. Nebyly-li proto tyto okolnosti dostatečně při vyšetřování objasněny, odůvodňují vrácení obžaloby prokurátoru k došetření.

Podle ustanovení § 199 odst. 1 písm. d) tr. ř. vrací se věc prokurátoru nejen tehdy, je-li toho třeba k odstranění vad přípravného řízení nýbrž i tehdy, je-li toho třeba k náležitému objasnění věci. Pro otázku vrácení prokurátoru k došetření, není rozhodující, kdy před přijetím obžaloby vznikla nutnost doplnit vyšetřování, nýbrž rozhodující je rozsah nutnosti tohoto došetřování.

Špatný zdravotní stav matky obviněného nezbavuje prokurátora povinnosti uložené mu v § 80 odst. 3 tr. ř. vyrozumět rodinné příslušníky obviněného o vzetí do vazby.