Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30.07.2008, sp. zn. 25 Cdo 970/2006, ECLI:CZ:NS:2008:25.CDO.970.2006.1
Datum: 30.07.2008 Sp. zn.: 25 Cdo 970/2006 Nejvyšší soud
Datum: 30.07.2008 Sp. zn.: 25 Cdo 970/2006 Nejvyšší soud
Datum: 16.07.2008 Sp. zn.: 1 VSPH 96/2008-A, 1 VSPH 110/2008-A Vrchní soud v Praze
Proti usnesení, kterým insolvenční soud ukládá insolvenčnímu navrhovateli povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení, je odvolání přípustné. Nejde o usnesení vydané v rámci dohlédací činnosti insolvenčního soudu.
Insolvenční soud může uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, teprve tehdy, má-li insolvenční návrh všechny zákonem předepsané náležitosti. Je pojmově vyloučeno činit vůči insolvenčnímu navrhovateli další opatření, je-li insolvenční návrh vadný ve smyslu § 128 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů nebo nejsou-li k němu připojeny přílohy předepsané ustanovením § 128 odst. 2 uvedeného zákona.
Datum: 16.07.2008 Sp. zn.: 1 VSPH 103/2008-P Vrchní soud v Praze
K přihlášce pohledávky, kterou nelze přezkoumat pro její vady nebo neúplnost, se ve smyslu ustanovení § 185, ve spojení s ustanovením § 188 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů, nepřihlíží ode dne, kdy přihlašovateli pohledávky marně uplynula lhůta určená mu insolvenčním správcem v řádné výzvě k odstranění vad přihlášky. To, zda přihláška pohledávky byla doplněna po uplynutí této lhůty, ale ještě předtím, než insolvenční soud rozhodl, že se k přihlášce pohledávky nepřihlíží a že ji jako opožděnou odmítá, nemá na tento závěr žádného vlivu.
Rozhodnutí insolvenčního soudu podle § 188 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů je ze zákona spojeno s rozhodnutím o odmítnutí přihlášky a s uvědoměním věřitele, že právní mocí rozhodnutí jeho účast v insolvenčním řízení končí (§ 185 uvedeného zákona).
Datum: 16.07.2008 Sp. zn.: 25 Cdo 769/2006 Nejvyšší soud
Datum: 16.07.2008 Sp. zn.: 22 Cdo 1121/2008 Nejvyšší soud
Datum: 15.07.2008 Sp. zn.: 29 Odo 742/2006 Nejvyšší soud
Závěr, že vylíčení rozhodujících skutečností může mít zprostředkovaně původ i v odkazu na listinu, kterou žalobce (coby důkazní materiál) připojí k žalobě a na kterou v textu žaloby výslovně odkáže, je výjimkou ze zásady, že vylíčení rozhodujících skutečností má obsahovat samotná žaloba (§ 79 odst. 1 o. s. ř.) a jako výjimka by měl být aplikován restriktivně.
Kromě požadavku, aby z odkazu obsaženého v žalobě, bylo patrno, že připojený listinný důkaz je listinou, která popisuje nárok po skutkové stránce, je uplatnění uvedeného závěru namístě jen tehdy, neobsahuje-li potřebné vylíčení rozhodujících skutečností sama žaloba. Je-li příslušná skutečnost v žalobě vylíčena, pak to, že listinný důkaz připojený k žalobě žalobní tvrzení nepodporuje, nezpůsobuje vadu žaloby, ale může být podkladem pro závěr, že žalobce tímto důkazem tvrzenou skutečnost neprokázal.
Datum: 15.07.2008 Sp. zn.: 1 VSPH 94/2008-P Vrchní soud v Praze
Postup podle § 188 zákona č. 182/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů se uplatní pouze tehdy, je-li vadný sám procesní úkon, tj. přihláška pohledávky. Okolnost, že věřitel nepřipojí požadované přílohy, nemůže mít jiný následek, než že uplatněný nárok neprokáže (nesplní povinnost důkazní). Nedoplní-li věřitel ani přes výzvu insolvenčního správce zákonem požadované přílohy (kopie smluv, soudních nebo jiných rozhodnutí a dalších listin dokládajících údaje uvedené v přihlášce pohledávky), čili listinné důkazy ve smyslu § 177 uvedeného zákona, je na insolvenčním správci, zda takovou pohledávku co do pravosti nebo obsahu zpochybní a podle § 192 a násl. tohoto zákona ji popře.
Podle ustanovení § 188 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů nelze postupovat u pohledávky postavené na roveň pohledávce za majetkovou podstatou, která se v insolvenčním řízení nepřihlašuje (§ 169 odst. 1 a § 203 uvedeného zákona); to platí i v případě, že věřitel takovou pohledávku uplatnil v insolvenčním řízení formou přihlášky.