Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30.10.2008, sp. zn. 3 Tdo 1260/2008, ECLI:CZ:NS:2008:3.TDO.1260.2008.1
Datum: 30.10.2008 Sp. zn.: 3 Tdo 1260/2008 Nejvyšší soud
Datum: 30.10.2008 Sp. zn.: 3 Tdo 1260/2008 Nejvyšší soud
Datum: 30.10.2008 Sp. zn.: 20 Cdo 1802/2007 Nejvyšší soud
Datum: 30.10.2008 Sp. zn.: 32 Odo 873/2006 Nejvyšší soud
Datum: 30.10.2008 Sp. zn.: 8 Tdo 1152/2008 Nejvyšší soud
Datum: 29.10.2008 Sp. zn.: 21 Cdo 4841/2007 Nejvyšší soud
Datum: 29.10.2008 Sp. zn.: 21 Cdo 3233/2008 Nejvyšší soud
Dědické právo (nárok na dědictví) nemůže být ani předmětem dohody o přenechání předluženého dědictví věřitelům (srov. § 175p o. s. ř.), ani nemůže být zpeněženo při likvidaci dědictví (srov. § 175u o. s. ř.). Ztratí-li po zahájení řízení o dědictví způsobilost být účastníkem řízení fyzická osoba, která přichází v úvahu jako dědic zůstavitele, jež nezanechala žádné dědice, jejíž dědici jsou nezpůsobilí dědit nebo jejíž dědictví nenabude (nemůže nabýt) z jiných důvodů žádný dědic, rozhodne soud (§ 107 o. s. ř.) o tom, že v řízení bude na jejím místě pokračováno se státem, aniž by čekal na to, až státu bude pravomocným usnesením o dědictví potvrzeno, že mu dědictví připadlo podle ustanovení § 462 obč. zák.
Datum: 24.10.2008 Sp. zn.: 29 Co 436/2008 Městský soud v Praze