Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

Banka není povinna vyhovět požadavku soudního exekutora, pověřeného provedením exekuce, aby mu předložila kopii smlouvy o vkladovém účtu povinného. Proto jí nemůže být za nesplnění tohoto požadavku uložena pořádková pokuta.

Skutečnost, že bránící se jednal v afektu vzteku, nevylučuje splnění podmínek nutné obrany podle § 13 tr. zák.*) *) Poznámka redakce: Nyní podle § 29 tr. zákoníku

Povinnost vylíčit v insolvenčním návrhu rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, není splněna tím, že insolvenční navrhovatel ohledně těchto skutečností odkáže na listinný důkaz, který připojí k insolvenčnímu návrhu jako přílohu.

Podá-li žalovaný před vydáním kvalifikované výzvy k vyjádření odpor proti platebnímu rozkazu, v němž vylíčí a zdůvodní námitky proti žalobě, nemůže soud vyzvat žalovaného ve smyslu § 114b o. s. ř. a uložit mu, aby se ve věci znovu vyjádřil, označil důkazy a připojil listinné důkazy, kterých se dovolává.

Přihláška nevykonatelné pohledávky zajištěné zástavním právem do řízení o výkon rozhodnutí prodejem nemovitosti je ve vztahu k povinnému dlužníku ve smyslu § 402 obch. zák. právním úkonem uplatněným věřitelem v již zahájeném vykonávacím řízení za účelem uspokojení věřitelova práva (uspokojení pohledávky). V konkursní věci podle zákona č. 328/1991 Sb., ve které se konalo jednání o návrhu na prohlášení konkursu na majetek dlužníka, nemůže vydat rozhodnutí o zamítnutí takového návrhu asistent soudce nebo vyšší soudní úředník.

Skutková podstata trestného činu zpronevěry podle § 248 odst. 1 tr. zák. vyžaduje přisvojení si cizí věci (nebo jiné majetkové hodnoty), která byla pachateli svěřena. Jestliže pachatel byl na základě smlouvy (např. smlouvy o zajištění ostrahy a ochrany majetku) zavázán pouze střežit cizí věci před odcizením, poškozením nebo zničením, pak mu tyto věci nebyly svěřeny, tj. předány do jeho dispozice, a nedostaly se tak z faktické moci jejich vlastníka či jiné oprávněné osoby. Proto jednání pachatele, který si neoprávněně přisvojí takové střežené věci tím, že se jich zmocní, nevykazuje zákonné znaky skutkové podstaty trestného činu zpronevěry podle § 248 odst. 1 tr. zák., ale za splnění dalších podmínek půjde o trestný čin krádeže podle § 247 odst. 1 tr. zák. *) *) Poznámka redakce: Nyní jde o rozlišení trestných činů krádeže podle § 205 odst. 1 a zpronevěry podle § 206 odst. 1 tr. zákoníku.

V případě, kdy soud shledá, že skutek, pro který se řízení vede, není trestným činem, ale mohl by být příslušnému orgánu postoupen jako přestupek [§ 171 odst. 1, § 222 odst. 2, § 257 odst. 1 písm. b), § 314c odst. 1 písm. a) tr. ř.], a zkoumá, zda lze předmětný skutek jako přestupek projednat (viz č. III/1964 Sb.rozh. tr., str. 41 a 42, č. 68/1980 Sb. rozh. tr. ), musí posoudit, zda ve smyslu § 20 odst. 2 zák. č. 200/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nedošlo k jeho promlčení. Do běhu promlčecí jednoleté lhůty (§ 20 odst. 1 zák. č. 200/1990 Sb.) nezapočítává dobu, po kterou bylo pro týž skutek vedeno trestní řízení (§ 12 odst. 10 tr. ř.), jež počíná sepsáním záznamu o zahájení úkonů trestního řízení policejním orgánem podle § 158 odst. 3 tr. ř.; a nikoli okamžikem zahájení trestního stíhání podle § 160 odst. 1 tr. ř. nebo podle § 314b odst. 1 tr. ř.