Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

Jestliže byly zjištěny podmínky, na něž trestní zákon (§ 211) váže beztrestnost pachatele, pak má místo ustanovení § 242 písm. e) tr. ř., podle něhož v případě zániku trestnosti činu nutno obžalovaného zprostit obžaloby. Ustanovení § 245 tr. ř., jež zmocňuje soud k zastavení trestního stíhání během hlavního líčení, lze užít jen za okolností uvedených v § 6 a v § 192 odst. 2 tr. ř., nikoliv též v jiném případě. Jde o překročení obžaloby, jestliže soud uzná obžalovaného vinným pokračujícím trestným činem spáchaným i po podání obžaloby anebo po dnu uvedeném jako konečný v žalobním návrhu.

Napriek hodnote neprevyšujúcej 500,- Kčs ide o trestný čin rozkrádanie majetku v socialistickom vlastníctve podla § 245 ods. 1 písm. a) tr. zák. a nielen o priestupok rozkrádania majetku v socialistickom vlastníctve podla § 35a tr. zák. spr., keďže išlo o odcudzenie osiva JRD určeného na siatie, zo sejaceho stroja, čo by bolo malo za následok menšie výnosy, čím sa zvyšuje nebezpečnosť konania obžalovaného pre spoločnosť. Aby rozsudok bol spravodlivý, je treba, aby výrok o treste zodpovedal všetkým ustanoveniam, ktoré trestný zákon dotyčne tohto výroku obsahuje. Prvou podmienkou uloženia správneho trestu je, aby súd urobil podrobný rozbor konania obžalovaného a hladal príčinu, prečo obžalovaný konal zisteným spôsobom a pritom prihliadol na osobu, možnosť nápravy, ako aj na ostatné podmienky v § 19 ods. 1 tr. zák. uvedené.

Poskytování služeb, byť i neoprávněné, nezakládá trestný čin spekulace podle § 134a tr. zák. Proto pouhá zubolékařská nebo zubotechnická práce sama o sobě bez použití předmětů potřeby náležejících obžalované, tj. bez použití jejího vlastního materiálu a zařízení nezakládá trestný čin spekulace. Trestný čin ohrožení devizového hospodářství podle § 145 odst. 1 tr. zák. předpokládá podle směrnice pléna Nejvyššího soudu o trestných činech spekulační povahy (č. 6/1959 Sb. rozh. tr.), aby šlo o devizové hodnoty (zlato) v ceně kolem 4000 Kčs, v devizové, tj. kursovní hodnotě.

Z ustanovení § 223 tr. zák. plyne, že trestného činu rvačky se dopouští nikoliv ten, kdo se brání útoku byť i více útočníků, nýbrž ten, kdo se účastní rvačky za účelem úmyslného ohrožení života nebo zdraví jiného. Úmysl pachatelů se vztahuje jak k účasti na zápasu, tak i k ohrožení života nebo zdraví jiného. Jestliže obžalovaný napomenul neukázněné občany, aby se slušně chovali, nebyl povinen trpět útoky vůči své osobě, zejména byl-li útočník ozbrojen. Jestliže byl napaden, nelze ho proto vzhledem k nedostatku zavinění považovat za účastníka rvačky ve smyslu § 223 odst. 1 tr. zák.

Na zavinenie v zmysle § 3 tr. zák. možno usudzovať aj z nepriamych dôkazov. V prípade spôsobenia manka v prevádzkárni socialistického sektoru jeho vedúcim pracovníkom, možno dovodiť záver o úmyselnom rozkrádaní majetku v socialistickom vlastníctve z nákladného spôsobu života, prepychového zariadenia bytu a pod. po dôkladnom objasnení získania prostriedkov a preverení obhajoby obžalovaného. V prípade rozporov v zprávach o povesti obžalovaného je súd povinný vyšetriť, ktoré tvrdenie dotyčne osoby a chovania sa obžalovaného z uvedených zpráv je pravdivé, alebo vysvetliť, prečo uveril neskoršej zpráve a prečo nevzal do úvahy pôvodnú zprávu o povesti obžalovaného. Bez ozrejmenia si týchto dôležitých okolností nemôže byť neskoršia zpráva podkladom pre utvorenie bezpečného sudcovského presvedčenia o vine obžalovaného.

Trestný súd pri posudzovaní otázky zavinenia u trestného činu neplnenia vyživovacej povinnosti podla § 210 ods. 1 tr. zák. nie je viazaný rozhodnutím ludového súdu, ktorý v konaní vo veciach občianskoprávnych stanovil skôr výšku vyživovacej povinnosti. Trestný súd musí vychádzať z reálnych možností obžalovaného pre plnenie vyživovacej povinnosti. V tomto smere ide o samostatné posúdenie predbežnej otázky (§ 4 ods. 1 tr. por.). Pre zistenie, či je obžalovaný člen JRD objektívne spôsobilý prispievať na výživu dieťaťa sumou stanovenou súdom, je dôležité poznať nielen finančný príjem, ale aj rozsah naturálnych dávok, rozsah záhumenkového hospodárenia a ďalší majetok obžalovaného, poťažne ďalšie jeho príjmy z inej činnosti. Pritom nemožno pominúť príjem obžalovaného, ktorý mal pri vyúčtovaní koncom hosp. roka na doplatkoch, ktorý rovnako podlieha exekúcii a teda aj z neho treba plniť hoci aj dodatočne, dávky na výživu maloletého jeho dieťaťa.

V případě, kdy již z výsledků dokazování v přípravném řízení je dostatečně prokázáno, že mezi jednáním obžalovaného a nastalým škodlivým následkem není dána příčinná souvislost, a že tudíž obžalovaný se nedopustil zažalovaných trestných činů, ani jiného trestného činu nebo přestupku, jsou dány dostatečné důvody, aby soud při předběžném projednání obžaloby trestní stíhání zastavil. Předběžné projednání obžaloby je i v takovém případě nástrojem vzájemné prověrky práce orgánů činných v trestním řízení a nevyužití této instituce znamená porušení socialistické zákonnosti, která vyžaduje, aby nevinní občané nebyli stavěni před soud.