Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

K soudnímu řízení a rozhodování o povolení uzavřít manželství podle ustanovení § 13 odst. 1 zák. o rod. a § 194 o. s. ř.

Řízení o výchově a výživě nezletilého dítěte, spojené s řízením o určení otcovství (§ 113 odst. 2 o. s. ř.), nemohou účastníci skončit soudním smírem ve smyslu ustanovení § 99 odst. 1 o. s. ř. Rozhodnutí v tomto řízení, jehož předmětem je úprava práv a povinností rodičů k nezletilému dítěti, může být nahrazeno dohodou rodičů (§ 50 odst. 2, § 26 odst. 2 zák. o rod.), která ke své platnosti potřebuje schválení soudu, nikoliv smírem, uzavřeným mezi žalovaným a nezletilým žalobcem (zastoupeným opatrovníkem) jako účastníky řízení o určení otcovství. Dohodu rodičů schválí soud rozsudkem, jestliže na podkladě zjištění skutečného stavu věci lze dospět k závěru, že dohoda zajišťuje podmínky pro zdárný vývoj dítěte (ve smyslu ustanovení § 50 odst. 2 a § 26 odst. 3 zák. o rod.).

Do řízení o určení otcovství se zájem společnosti promítá především jako zájem na rychlém a spolehlivém zjištění právních vztahů mezi rodiči a dětmi a na včasném vytváření předpokladů pro řádnou výchovu a výživu dětí; to je třeba mít na zřeteli v každém konkrétním případě při úvaze, zda má či nemá být připuštěno zpětvzetí návrhu na zahájení řízení o určení otcovství. O zpětvzetí návrhu jde jen tehdy, jestliže projev účastníka nezanechává pochybnosti o svém obsahu a smyslu.

Domněnku otcovství ve smyslu § 52 zák. o rod. zakládá toliko takové prohlášení, které odpovídá všem předpokladům uvedeným v tomto ustanovení zák. o rod., tj., které je zcela určité, učiněné před národním výborem pověřeným vést matriku nebo před soudem a stvrzené stejným prohlášením matky. Pouhý projev žalovaného v řízení o určení otcovství, že je ochoten uznat otcovství,m nezbavuje soud povinnosti, aby zjišťoval, zda žalovanému svědčí domněnka otcovství jako muži, který s matkou dítěte souložil v době, od které neprošlo do narození dítěte méně než 180 a více než 300 dnů, a zda závažné okolnosti nevylučují jeho otcovství, a aby rozhodl na základě takto zjištěného skutkového stavu věci.

V řízení o popření otcovství musí být dokazování zaměřeno zejména na prokázání takových skutečností, které jsou předpokladem pro event. vyhovění žalobě (tj. takových skutečností, které otcovství manžela matky k dítěti vyloučí), nikoli převážně na to, zda někdo jiný měl v rozhodné době s matkou dítěte pohlavní styky.

Podla súčasného stavu vedy je krvná skúška - menovite ak je doložená vrchným dobrozdaním - dôkazom spôsobilým vyvrátiť domnienku otcovstva svedčiacu žalovanému podla § 54 ods. 2 zák. o rod. Úsudok o vyvrátení domnienky otcovstva možno však oprieť len o takú krvnú skúšku, ktorej predchádza bezvadné zistenie podkladov pre odborné závery znalca; preto sa súd musí zaoberať tiež postupom pri odbere krvných vzorkov a predpokladmi, z ktorých znalec vychádzal pri spracovaní posudku.

Znění ustanovení § 54 odst. 2 zák. o rod. neudůvodňuje názor, že snad prokázané pohlavní styky matky dítěte s jinými muži v rozhodné době jsou samy o sobě důvodem zamítnutí žaloby o určení otcovství; vyvrácení domněnky otcovství podle § 54 odst. 2 zák. o rod musí být zcela určité. Soud hodnotí důkaz znalcem jako každý jiný důkaz (§ 132 o. s. ř.); jestliže se však při hodnocení výsledků řízení odchýlí od výsledku důkazy znalcem, musí svůj postup přesvědčivě odůvodnit.