Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

O době předepsané pro ukončení vysokoškolského studia (§ 24 odst. 5 zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích) není v právním předpise blíže uvedeno, zda jde pouze o dobu studia objektivně stanovenou vysokou školou pro daný studijní obor, popřípadě o dobu předepsanou v konkrétním případě nebo individuálně určenou konkrétnímu studentu. Výkladem citovaného ustanovení nelze dospět ke zúžení této podmínky.Jde tu o dobu studia předepsanou konkrétnímu studentu pro ukončení studia.

Při zvyšování důchodu podle ustanovení zákona č.46/1991 Sb. nelze už měnit měsíční částku důchodů na niž má poživatel důchodu nárok ke dni, od kterého se mu důchod zvyšuje, když tato částka je základem prováděného zvýšení důchodu. Nelze proto ani upravovat výplatu důchodů, jež byla stanovena při souběhu nároků na důchody (§ 56 odst. 1 zákona č.100/1988 Sb.).

Pro přiznání invalidity následkem pracovního úrazu v zaměstnání I.pracovní kategorie se požaduje,aby invalidita (částečná invalidita) byla vyvolána následkem pracovního úrazu utrpěného při plnění pracovních úkolů v takovém zaměstnání pokud jde o úraz utrpěný v souvislosti s plněním takových úkolů,nesmí jít o úraz utrpěný za okolností uvedených v ustanovení § 19 odst.2 zákonač.100/1988 Sb. (§ 59 odst.1 písm j/ vyhlášky č.149/1988 Sb.). Proto tu nenáleží důchod při pracovním úrazu ze zaměstnání I.pracovní kategorie (pro který není splněna zákonem výslovně požadovaná doba zaměstnání v příslušné pracovní kategorii),nýbrž jen ze zaměstnání III.pracovní kategorie. Náleží tu však zvýšení za dobu zaměstnání I.AA kategorii i nad nejvyšší výměru uvedenou v odstavci prvním pod písm.d)ustanovení § 31,nejvýše však do částky uvedené v ustanovení § 31 odst.2 zákona č.100/1988 Sb.

Jestliže rozhodnutí orgánu sociálního zabezpečení z 11.3.1991 neobsahovalo řádné poučení o tom, kdy a u kterého orgánu měl být podán opravný prostředek (a to podle ustanovení procesních předpisů platných v době vydání rozhodnutí), bylo třeba otázku včasnosti podaného opravného prostředku a jeho účinků posoudit analogicky ve smyslu ustanovení § 355 o.s.ř., tedy podle tehdy platného ustanovení § 247 odst. 3 o.s.ř.(ve znění účinném před 1.1.1992), tj. že rozhodnutí správního orgánu bylo možné napadnout opravným prostředkem do šesti měsíců od jeho doručení.

Předmět soudního řízení o opravném prostředku proti rozhodnutí správního orgánu ve věci důchodové je vymezen tím, co bylo předmětem přezkoumávaného rozhodnutí. Žádal-li poživatel starobního důchodu o úpravu (zvýšení) důchodu podle ustanovení § 21 a násl. zákona č. 87/1991 Sb. z hlediska zmírnění křivd v oblasti pracovněprávních vztahů a vztahů sociálního zabezpečení, pak nebyla předmětem rozhodování orgánu sociálního zabezpečení otázka zhodnocení i doby samostatné výdělečné činnosti jako doby zaměstnání, po kterou byl účasten pojištění a platil pojistné v době po 30. 9. 1948 (srov. k tomu § 3 vyhlášky č. 149/1988 Sb.). Nárok na toto započtení by musil být uplatněn novou žádostí u orgánu sociálního zabezpečení.

Nevznikl-li nárok na důchod z individuálního důchodového pojištění podle vyhlášky č.117/1955 Ú.l., poskytovaného podle ustanovení § 33 odst. 4 zákona č.87/1991 Sb. a podle ustanovení vyhlášky č.222/1991 Sb., ale šlo např. o důchod z penzijního nadlepšení podle vládního nařízení č.18/1954 Sb. (jež bylo zrušeno ustanovením § 173 bod 8. zákona č.121/1975 Sb.), nedopadá tu ustanovení § 33 odst. 4 zákona č.87/1991 Sb. a ustanovení vyhlášky č.222/1991 Sb.

Důvodem pro přiznání dávky důchodového zabezpečení, podmíněné zdravotním stavem, nemůže být jen subjektivní pocit žadatele o důchod o jeho neschopnosti k výkonu jakéhokoli zaměstnání, ani to, že nemůže nastoupit do lékaři doporučeného vhodného zaměstnání pro nedostatek takových volných míst, a ani to,že zaměstnavatelé dávají při přijetí do zaměstnání přednost uchazečům s bezvadným zdravotním stavem. Přiznání dávky musí být podloženo objektivně zjištěným zdravotním stavem,posuzovaným příslušnou posudkovou komisí ministerstva práce a sociálních věcí (§ 29 odst.2 a § 37 odst.2 a 3 zákona č.100/1988 Sb.).