Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

Rozvázání pracovního poměru výpovědí je nutné také v případě rozvázání pracovního poměru u osob, kterým byl přiznán invalidní, resp. starobní důchod (pokud ovšem nepřichází v úvahu jiný způsob zániku pracovního poměru). Nárok na mzdu závisí na tom, zda pracovník vykonával práce a nezávisí na tom, zda měl k tomu zdravotní způsobilost či nikoliv. Jestliže tedy pracovník pracoval, a to jako nemocný, má nárok na mzdu, nikoliv na dávky v nemoci, které jsou jen podpůrným příjmem v poměru ke mzdě.

Pracovníci obsluhy v závodoch verejného stravovania (menovite čiašnici) sú odmeňovaní podla percentného systému tak, že okrem pevnej sumy mzdy, ktorá tvorí 60 až 65 % základného platu, sa vypláca ešte percentný podiel z dosiahnutej tržby podla percentných sadzieb, ktoré stanoví riaditel podniku v rámci rozpätia určeného ministerstvom. K takto vypočítanej mzde je možné ďalej priznať prémiu za splnenie plánu. Pokial pracovník, odmeňovaný percentným systémom, vykonáva nariadenú prácu nadčas, patrí mu okrem horeuvedených zložiek odmeny ešte príplatok podla § 7 výnosu MVO zo 17. februára 1958, a to vo výške 25 % z 1/200 základného platu za každú nadčasovú hodinu, alebo vo výške 50 % za každú hodinu odpracovanú v noci alebo v dňoch pracovného kludu. Pracovníkovi, ktorý pracuje v prevádzke striedave v smenách denných, nočných a nedelných, patrí za nadčasovú prácu jednotný príplatok vo výške 30 % z 1/200 základného platu za každú hodinu.

Ak opustí učeň predčasne učilište, nevzniká podniku nárok na zaplatenie náhrady za poskytnuté bezplatné hmotné zabezpečenie učňa, a to aj v tom prípade, že v učebnej zmluve bola výslovne zjednaná povinnosť vrátiť podniku náklady hmotného zabezpečenia, ak učeň svojvolne preruší učebný pomer.

Odlučné je příjmem z pracovního poměru a vztahuje se na něj usnesení vlády z 10. dubna 1957, týkající se neprávem vyplacených částek příjmů z pracovního poměru (částka 39 Ú. l. z r. 1957).

Hmotneprávna podmienka právne účinného preradenia v práci, tj. súhlas pracovníka, je splnená nielen v tom prípade, keď pracovník dá ku konkrétnemu preradeniu v práci svoj súhlas, ale aj vtedy, keď jeho súhlas s eventuálnym preradením v práci v budúcnosti je obsažený priamo v pracovnej zmluve samotnej.

Provozovatel podniku, jehož provoz s sebou přináší pravidelné odkládání svršků, nemůže svojí odpovědnost podle § 433 obč. zák. ani vyloučit ani změnit vyhláškou vyvěšenou v provozovně. Ustanovení § 433 obč. zák. dává však provozovateli právo, aby pro svršky, které návštěvníci v jeho podniku odkládají, vyhradil určité místo, a zprošťuje ho tak odpovědnosti za ztrátu věcí odložených hostem jinam. Má-li provozovna několik místností, např. čekárnu a vlastní provozní místnosti a vyžaduje-li provoz podniku a povaha služeb, aby se host zdržoval postupně ve více místnostech, odpovídá podmínkám této odpovědnosti, když provozovatel vyhradí návštěvníkům místo na odkládání svršků tak, že požaduje, aby návštěvník odložil vždy své věci v té místnosti, v níž se podle povahy služeb právě zdržuje, a že tedy je povinen si je brát vždy s sebou. K účinnosti tohoto opatření je ovšem třeba, vzhledem k tomu, že jde o jednostranné prohlášení nejen vývěsky, ale také toho, aby se zákazník o něm skutečně dovědělP

Odměna za práce spojené s obsluhou ústředního topení se řídí zásadně ustanovením § 6 vyhl. č. 630/1949 Ú. l. ve znění vyhl. č. 184/1953 Ú. l. Jde tu o obecně platný mzdový předpis, vydaný na základě ustanovení § 9 zák. č. 4/1948 Sb. a § 1 zák. č. 244/1948 Sb. (§ 2 vl. nař. č. 27/1951 Sb.), který je třeba vztáhnout na odměňování prací domovnických a nedomovnických, vykonávaných osobu, která není v domovnickém pracovním poměru nebo vykonávaných domovníkem, v domě, ve kterém nevykonává domovnické práce, neplatí-li jiný mzdový předpis (srov. vyhl. min. vnitra z 8. 6. 1953 o mzdových podmínkách dělníků, zaměstnaných v podnicích místního hospodářství, uveřejněnou jako příloha Provozního zpravodajství č. 26/1953).