Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

Ze zhodnocení poznatků o soudní praxi při rozhodování o trestných činech proti majetku v socialistickém vlastnictví podle třetího oddílu druhé hlavy zvláštní části trestního zálona a o odpovídajících přečinech.

K zachování totožnosti skutku postačí totožnost jednání nebo totožnost následku. Je-li obviněný stíhán proto, že se zmocnil cizí věci krádeží, popř. loupeží, je zachována totožnost následku, jestliže se zjistí, že se věci sám nezmocnil, ale že tuto věc, odcizenou, popř. uloupenou jinou osobou nebo to, co bylo za tuto věc získáno, na sebe převedl, tedy že se nedopustil trestného činu krádeže, popř. loupeže, ale trestného činu podílnictví. Naopak, je-li obviněný stíhán proto, že převedl na sebe věc, kterou odcizila jiná osoba, je zachována totožnost následku a tím i totožnost skutku, jestliže se zjistí, že obviněný věc na sebe nepřevedl, ale sám ji odcizili, tedy že nespáchal trestný čin podílnictví, ale trestný čin krádeže (popř. loupeže).

Zhodnotenie poznatkov o rozhodovaní súdov o trestných činoch proti majetku v socialistickom vlastníctve podľa tretieho oddielu druhej hlavy osobitnej časti Trestného zákona a odpovedajúcich prečinoch.

Ustanovenie § 166 odst. 2 Tr. zák. zabezpečuje beztrestnosť páchatelovi trestného činu nadržovania podla § 166 odst. 1 Tr. zák., pokial sa ho dopustí v prospech blízkej osoby (§ 89 odst. 7 Tr. zák.). Trestný čin nadržovania podla § 166 odst. 1 Tr. zák. spáchaný ukrývaním alebo prevedením veci pochádzajúcej z trestného činu sa líši od trestného činu podielnictva podla § 251 Tr. zák. úmyslom obvineného umožniť páchatelovi trestného činu uniknúť trestnému stíhaniu.

I. Skutečnost, že věc byla získána trestným činem, musí být v řízení o trestném činu podílnictví bezpečně zjištěna a z odůvodnění rozsudku musí být také patrno, jakým trestným činem se tak stalo. II. Ke znaku trestného činu podílnictví ke škodě majetku v socialistickém vlastnictví podle § 134 odst. 1 písm. a) tr. zák., že věc byla získána trestným činem spáchaným jinou osobou se po subjektivní stránce vyžaduje úmysl, přičemž stačí úmysl nepřímý na rozdíl od znaku, že věc pochází z majetku v socialistickém vlastnictví, k němuž se vyžaduje úmysl přímý. Přitom závěr o zavinění musí být podložen skutkovými zjištěními soudu na podkladě dokazování stejně jako závěr o objektivních znacích trestného činu. III. Podílník získává jen neoprávněný majetkový prospěch, za který zpravidla odpovídá nikoli z důvodu odpovědnosti za škodu podle ustanovení hlavy druhé části šesté občanského zákoníku, ale z důvodu odpovědnosti za neoprávněný majetkový prospěch podle hlavy třetí části šesté občanského zákoníku. O vydání neoprávněného majetkového prospěchu tomu, na jehož úkor byl získán, lze však rozhodnout jen v řízení ve věcech občanskoprávních a nikoli v řízení trestním podle § 43 odst. 2 tr. ř.

Medzi škodou, ktorá vznikla z majetkového trestného činu (z rozkrádania, krádeže, sprenevery, podvodu atď.) a konaním podielnika (§ 134, § 251, § 252 Tr. zák.), ktorý ukryje či na seba alebo na iného prevedie vec, ktorá bola získaná majetkovým trestným činom spáchaným inou osobou, spravidla nebýva príčinný vzťah, a preto podielnik za túto škodu nezodpovedá.

Pachatel, spolupachatel nebo účastník na trestném činu (přečinu), který ukryje nebo na sebe nebo na jiného převede věc tímto trestným činem (přečinem) získanou, nedopouští se trestného činu (přečinu) podílnictví ve vztahu k této věci.