Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

Rozsudek, jímž bylo určeno, že okamžité zrušení pracovního poměru pracovníkem je neplatné, je rozhodnutím, které může přivodit pro organizaci příznivější týkající se její povinnosti zaznamenat skončení pracovního poměru v občanském průkazu pracovníka; pravomocný rozsudek, jímž byla organizaci uložena tato povinnost, lze tedy z toho důvodu napadnout návrhem na obnovu řízení (§ 228 odst. 1 o. s. ř.). Tříměsíční lhůta k podání návrhu na obnovu řízení (§ 230 odst. 1 o. s. ř) se v uvedeném případě počítá ode dne, kdy se organizace později dověděla o soudním rozhodnutí o neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru (tj. o pravomocném rozhodnutí soudu prvního stupně nebo o vydání rozhodnutí odvolacího soudu).

Nároky pracovníka, s ktorým organizácia neplatne zrušila pracovný pomer, sú osobitne upravené v ustanovení § 61 Zák. práce a nemožno teda ohladne týchto nárokov použiť všeobecné ustanovenia o náhrade mzdy pri prekážkach v práci na strane organizácie podla ustanovenia § 130 Zák. práce. /1/ Návrh organizácie na zníženie, prípadne nepriznanie náhrady mzdy podla ustanovenia § 61 ods. 2 Zák. práce nemožno úspešne uplatňovať samostatným návrhom na začatie konania uplatňuje sa v konaní o nároku pracovníka na náhradu mzdy pri neplatnom rozviazaní pracovného pomeru. /2/

Za zmarenie doručenia písomnosti ani za odmietnutie jej prijatia (§ 266a ods. 3 Zák. práce) nemožno považovať skutočnosť, že sa pracovník na výzvu nedostavil na príslušný útvar organizácie, kde mu mala byť doručená písomnosť organizácie.

Za porušení pracovní kázně pracovníkem ve smyslu ustanovení § 53 odst. 1 písm. b) a § 155 zák. práce nelze pokládat to, že pracovnice, která pečuje o dítě mladší než tři roky, nenastoupila po skončení další mateřské dovolené do práce z toho důvodu, že neměla možnost zajistit péči o toto dítě ani v jeslích ani pomocí jiné osoby, a organizaci o tom vyrozuměla.

V řízení o neplatnost skončení pracovního poměru pracovníka organizací neposuzuje soud tuto neplatnost jen podle toho, jak organizace kvalifikovala podle právních předpisů důvod skončení pracovního poměru, nýbrž musí vycházet i ze skutkového vylíčení tohoto důvodu. Před okamžitým zrušením pracovního poměru s pracovníkem musí mít organizace zjištěn důvod tohoto okamžitého zrušení nestačí jen podezření, že je tu tento důvod dán. Zjištění důvodu pak není zpravidla možné bez vyjádření se pracovníka k důvodu skončení pracovního poměru uplatňovanému organizací.

K některým ustanovením zákoníku práce změněným nebo doplněným ustanoveními zákona č. 20/1975 Sb.

Nebyla-li v organizaci ustavena základní organizace Revolučního odborového hnutí anebo v sídle organizace místní organizace ROH, nepřichází účast odborových orgánů při rozvázání pracovního poměru ve smyslu ustanovení § 59 zák. práce v úvahu. /1/