Usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 25.01.2007, sp. zn. 3 To 161/2006, ECLI:CZ:VSOL:2007:3.TO.161.2006.1
Datum: 25.04.2006 Sp. zn.: 3 To 161/2006 Vrchní soud v Olomouci
Datum: 25.04.2006 Sp. zn.: 3 To 161/2006 Vrchní soud v Olomouci
Datum: 16.02.2006 Sp. zn.: 4 Tz 4/2006 Nejvyšší soud
Datum: 29.11.2005 Sp. zn.: 10 To 495/2005 Krajský soud v Hradci Králové
Datum: 21.02.2005 Sp. zn.: 7 To 24/2005 Vrchní soud v Praze
Datum: 10.09.2001 Sp. zn.: 4 To 57/2001 Vrchní soud v Praze
I. Účastní-li se ustanovený obhájce jednání, při kterém došlo pouze k vyhlášení rozhodnutí, má s ohledem na dobu jeho trvání nárok na mimosmluvní odměnu, stanovenou podle § 11 odst. 2 písm. f) s přihlédnutím k § 11 odst. 1 písm. g) vyhl. č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif.)
II. Ustanovení § 12 odst. 4 advokátního tarifu (o snížení mimosmluvní odměny, jde-li o společné úkony při obhajobě dvou nebo více osob v trestním řízení) se nevztahuje na případy, kdy se koná hlavní líčení proti dvěma i více obžalovaným a obhájce jednoho z obžalovaných v něm zastupuje na základě zmocnění druhého obhájce i spoluobžalovaného. V takovém případě se nic nemění na vztahu mezi zmocňujícím obhájcem a jeho klientem (spoluobžalovaným), takže jde o samostatnou obhajobu. Při stanovení odměny zmocňujícího obhájce je třeba vycházet z toho, že úkon právní služby provedl sám a odměna za něj se přiznává jemu. Vypořádání odměny za toto zastupování je věcí těchto obhájců.
Datum: 21.07.2001 Sp. zn.: 12 To 97/2001 Vrchní soud v Praze
Datum: 28.01.2001 Sp. zn.: 5 To 55/2001 Vrchní soud v Praze
I. Soudní tajemnice, proti jejímuž usnesení podal obhájce stížnost, nemůže učinit rozhodnutí podle § 146 odst. 1 tr. ř. (formou tzv. autoremedury), i kdyby byly jinak splněny podmínky pro postup upravený v tomto ustanovení a v § 7 odst. 1 vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy.
II. Stížnosti ustanoveného obhájce proti usnesení o výši jeho odměny a náhrady hotových výdajů učiněnému podle § 151 odst. 2, 3 tr. ř. nelze vyhovět postupem podle § 146 odst. 1 tr. ř. v případech, kdy stranou trestního řízení, jíž se změna původního usnesení dotýká, je odsouzený.