Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

Procesní postup, na který odkazovala úprava § 23 a § 24 zákona č. 328/1991 Sb. účinná do 30. 4. 2000, je třeba aplikovat ve všech případech, kdy se přezkumné jednání, při kterém došlo k popření pohledávky, konalo před 1. 5. 2000.

I. Doloží-li věřitel, který podal návrh na prohlášení konkursu na majetek dlužníka, splatnou pohledávku za dlužníkem vykonatelným soudním rozhodnutím, nemůže konkursní soud při rozhodování o návrhu na prohlášení konkursu otázku vzniku této pohledávky znovu posuzovat, a to ani jako otázku předběžnou. II. V řízení o odvolání proti usnesení, jímž soud prvního stupně prohlásil konkurs na majetek dlužníka, je soud prvního stupně povinen předložit konkursní spis odvolacímu soudu (§ 210 odst. 3 o. s. ř.) i s přihláškami pohledávek konkursních věřitelů, které tvoří součást spisu. III. Obsah přihlášek může mít i v odvolacím řízení význam pro posouzení, zda věřitel doložil pohledávku za dlužníkem, jakož i co do závěru o tom, zda dlužník má více věřitelů.

Ve sporu o určení pravosti, výše nebo pořadí do konkursu přihlášené a správcem konkursní podstaty nebo některým z konkursních věřitelů popřené nevykonatelné pohledávky je soud povinen vždy zkoumat, zda žalobce je tím, kdo popřenou pohledávku přihlásil do konkursu. 

Jestliže pohledávku do konkursu přihlásil někdo, kdo nemá způsobilost být účastníkem konkursního řízení, musí konkursní soud řízení o přihlášce podané takovou osobou zastavit dle § 104 odst. 1 o. s. ř.*) 

K obsahovým náležitostem přihlášky pohledávky do konkursu patří i označení věřitele, který pohledávku do konkursu přihlásil. 

Zjistí-li soud, který rozhoduje o pravosti, výši nebo pořadí nevykonatelné pohledávky, že přihlašovatel pohledávky do konkursu byl v přihlášce označen natolik nesprávně nebo neúplně, že jej nelze ztotožnit se žalobcem ve sporu o požadované určení a že tato vada přihlášky nebyla odstraněna ani do skončení přezkumného jednání, při kterém byla přihlášená pohledávka popřena, žalobu (pro předčasnost) zamítne.

Popření pohledávky přihlášené do konkursu je procesním úkonem, pro nějž přiměřeně platí ustanovení § 42 odst. 4 o. s. ř. 

Popírá-li konkursní věřitel nebo správce konkursní podstaty výši pohledávky nebo její pořadí, musí uvést, jak vysoká je podle něj přihlášená pohledávka, popřípadě jaké pořadí má pohledávka v konkursu mít; jinak popření pohledávky nemůže vyvolat zamýšlené procesní účinky. 

Popřít pravost, výši nebo pořadí pohledávky lze i eventuálním procesním úkonem. 

Popření pravosti pohledávky umožňuje soudu ve sporu o určení pravosti pohledávky zkoumat pouze základ nároku, nikoli již jeho výši nebo pořadí. 

Pro závěr o tom, zda byla popřena nejen pravost, nýbrž i výše, případně pořadí pohledávky, je určující obsah popření (jeho důvody) v podobě zachycené v protokolu o přezkumném jednání nebo v seznamu přihlášených pohledávek, který tvoří součást tohoto protokolu. 

Součástí právního posouzení věci soudem ve sporu o pravost, výši nebo pořadí do konkursu přihlášené a správcem konkursní podstaty nebo některým z konkursních věřitelů popřené pohledávky, vždy musí být závěr o splnění předpokladů, za nichž se soud může důvodností nároku uplatněného tzv. incidenční žalobou vůbec zabývat. 

Zjistí-li soud, který rozhoduje o pravosti, výši nebo pořadí nevykonatelné pohledávky, že přihláška pohledávky měla v části, o které má v incidenčním sporu rozhodnout, vady bránící přezkumu přihlášené pohledávky, musí žalobu pro předčasnost zamítnout. Na základě takového rozsudku je třeba v konkursním řízení přistoupit zákonem stanoveným způsobem k odstraňování vad přihlášky a poté k novému přezkumu přihlášené pohledávky.

Také v době před 1. červnem 1996 platilo, že zástavní dlužníci zajišťující pohledávky vůči úpadci (osobnímu dlužníku) se po dobu trvání konkursu nemohli zprostit povinnosti plnit zástavním věřitelům jinak než poskytnutím plnění do konkursní podstaty (tím, že správci konkursní podstaty umožní zpeněžení zástavy, uhradí zajištěnou pohledávku nebo složí cenu zástavy). Správce konkursní podstaty pak byl oprávněn toto plnění po zástavních dlužnících vymáhat bez zřetele k tomu, zda zástavní věřitelé svou pohledávku vůči úpadci přihlásili do konkursu. 

Prohlášením konkursu na majetek osobního dlužníka neztrácí zástavní věřitel aktivní věcnou legitimaci v řízení o žalobě proti zástavnímu dlužníku, za trvání konkursu však může jeho žalobní návrh uspět pouze s dodatkem, že uložené povinnosti se zástavní dlužník po dobu trvání konkursu zprostí jen plněním do konkursní podstaty úpadce (osobního dlužníka). 

Pokračoval-li soud v řízení a vydal-li rozhodnutí v době, v níž bylo řízení prohlášením konkursu přerušeno, je řízení předcházející vydání rozhodnutí postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Jestliže však účinky přerušení trvají (nevznesla-li k tomu oprávněná osoba návrh na pokračování v řízení tam, kde zákon dovoluje v řízení pokračovat), nemůže po dobu trvání konkursu v řízení pokračovat ani soud vyššího stupně (odvolací nebo dovolací soud), tím, že by na základě opravného prostředku rozhodnutí, které je uvedenou vadou postiženo zrušil. 

Prohlášením konkursu na majetek osobního dlužníka se ani v době do 31. 5. 1996 nepřerušovalo řízení o žalobě zástavního věřitele proti zástavnímu dlužníku, jenž nebyl osobním dlužníkem.

Jestliže v době do prohlášení konkursu na majetek dlužníka vezme návrh na prohlášení konkursu zpět jeden z věřitelů, kteří návrh podali, soud řízení o návrhu tohoto věřitele zastaví a rozhodne o nákladech řízení mezi ním a dlužníkem (§ 4 odst. 4 a 5 zákona č. 328/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů).

Rozhodnutími, která konkursní soud vydává při výkonu své dohlédací činnosti (§ 12 odst. 2 zákona č. 328/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů), jsou i rozhodnutí o potvrzení volby členů věřitelského výboru a jejich náhradníků, rozhodnutí o odvolání těchto osob z věřitelského výboru, rozhodnutí o nařízení doplňující volby věřitelského výboru nebo člena věřitelského výboru, jakož i rozhodnutí o jmenování nového věřitelského výboru nebo nového člena věřitelského výboru (§ 11 odst. 4 zákona). 

Členství ve věřitelském výboru nepřechází na osobu, které člen výboru postoupil svou pohledávku za úpadcem.