Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

Úprava důchodu ve smyslu čl. IV odst. 6 zák. č. 161/1968 Sb. je úpravou již přiznaného důchodu v rozsahu stanoveném v ustanoveních čl. IV odst. 1 - 5 cit. zákona, nikoli novým vyměřením důchodu.

Ak bola výplata starobného dôchodku navrhovatelovi určená na 16. deň každého mesiaca, potom prislúcha navrhovatelovi zvýšenie starobného dôchodku podla úpravy uskutočnenej v zmysle čl. IV odst. 6 zák. č. 161/1968 Zb. od 16. 1. 1969, nie od 1. 1. 1969.

I když navrhovatel splňuje podmínku věku pro vznik nároku na plný starobní důchod sníženého podle zákona č. 161/1968 Sb. před 1. 1. 1969, vzniká mu nárok na tento důchod (za předpokladu splnění ostatních podmínek) teprve dnem 1. 1. 1969. Účastník odboje, který nesplnil do 31. 12. 1968 podmínku věku 60 let pro vznik nároku na starobní důchod a který splňuje podmínku sníženého věku pro vznik nároku na starobní důchod podle § 107 d) zák. č. 101/1964 Sb. ve znění zákona č. 161/1968 Sb., nemá nárok na poskytnutí zvláštního přídavku k starobnímu důchodu.

Posuzování výdělečných možností pracovníka pro účely rozhodování o nároku na částečný invalidní důchod je posuzováním vlastních možností pracovníka bez zřetele k případné pomoci kterékoli jiné osoby vzhledem k tomu nelze v této souvislosti vůbec uvažovat o tom, jaké by byly výdělečné možnosti pracovníka, kdyby mu v práci pomáhala např. jeho manželka.

Ust. § 107 j) zák. č. 101/1964 Sb. nemůže být chápáno tak, že by snad taxativní výpočet důchodů v něm uvedený byl i závazným pořadím určujícím důchod, jenž má být zvýšen, jestliže je poskytováno několik z uvedených důchodů. V případě souběhu nároků na důchod je nutno vycházet z ust. § 107 a) zák. č. 101/1964 Sb., podle něhož platí pro důchodové zabezpečení účastníků odboje a pozůstalých po nich ustanovení tohoto zákona (v této souvislosti § 56 odst. 2 zák. č. 101/1964 Sb.). Z toho vyplývá, že se při souběhu nároků na důchod zvyšuje ve smyslu § 107 j) zák. č. 101/1964 Sb. ve znění zák. č. 161/1968 Sb. jedině důchod, který nebyl v důsledku souběhu krácen a že k takto zvýšenému důchodu náleží polovina důchodu, který byl již v důsledku souběhu krácen. Smyslu zákona neodpovídá výklad, že je při souběhu nároků na důchod možné zvýšení jen tehdy, když úhrn důchodů stanovený podle § 56 odst. 2 zák. č. 101/1964 Sb. nedosahuje částky 600,- Kčs měsíčně.

Lhůta šesti měsíců uvedená v ustanoveních § 59 odst. 2 zák. č. 101/1964 Sb. a § 85 vyhl. č. 102/1964 Sb. není toliko pořádkovou lhůtou. Jestliže orgán sociálního zabezpečení provede zúčtování po uplynutí šesti měsíců po zúčtovaném období, mohla by vzniknout povinnost vrácení přeplatku poživatelce vdovského důchodu jen za splnění podmínky § 53 odst. 2 zák. č. 101/1964 Sb. (např. pro neohlášení vstupu do zaměstnání), případně organizaci podle § 89 zák. č. 101/1964 Sb. a § 132 vyhl. č. 102/1964 Sb. (z důvodu, že včas nebo vůbec neohlásila výdělek vdovy).

Ustanovenie § 1 vyhl. č. 60/1966 Zb. viaže poskytovanie starobného dôchodku pri zamestnaní zásadne (s výnimkou podla odseku 2 ) za podmienku dosiahnutia veku 65 rokov, eventuálne - u starobných dôchodkov zo zamestnania I. pracovnej kategórie alebo úplných starobných dôchodkov žien zo zamestnania alebo z pracovnej činnosti v JRD - na podmienku dosiahnutia veku 60 rokov; naproti tomu nárok na starobný dôchodok pri zamestnaní v preferovaných zamestnaniach uvedených v ustanovení § 2 cit. vyhl. nie je podmienený dosiahnutým hore uvedeného veku pracovníka. /1/