Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

II. Je-li třeba vyšetřit duševní stav obviněného, přiberou se k tomu vždy dva znalci z oboru psychiatrie (§ 116 odst. 1 tr. ř.). Má-li soud pochybnosti o správnosti jejich znaleckého posudku, postupuje podle § 109 tr. ř., to je požádá nejprve znalce o vysvětlení, a kdyby to nevedlo k výsledku, přibere znalce jiné. Postup podle § 109 tr. ř. nemůže nahradit tím, že přečte znalecký posudek jiných znalců v jiné trestní věci téhož obviněného. Přečtení takového posudku není důkazem znaleckým ve smyslu § 105 a násl. tr. ř.

I. K hodnocení nepřímých důkazů. Soud může opřít výrok o vině i o nepřímé důkazy, ovšem jen za předpokladu, že tvoří ve svém souhrnu logickou, ničím nenarušenou a uzavřenou soustavu nepřímých důkazů (nestačí proto jen jeden nepřímý důkaz) vzájemně se doplňujících a na sebe navazujících, které v celku shodně a spolehlivě dokazují skutečnost nebo skutečnosti, které jsou v takové příčinném vztahu k dokazované skutečnosti, že z nich možno dovodit jen jediný závěr a současně vyloučit možnost jiného závěru. Nepřímé důkazy vedoucí sice k důvodnému podezření vůči obviněnému, nevylučující však reálnou možnost, že pachatelem mohla být i jiná osoba, nejsou dostatečným podkladem pro uznání viny obviněného.

V případech, kdy při úmyslném útoku na zdraví provedeném ve spolupachatelství podle § 9 odst. 2, § 221 odst. 1 tr. zák. je způsobena z nedbalosti těžká újma na zdraví nebo smrt (odst. 3 a 4 § 221 tr. zák.), musí být zavinění každého pachatele za tento těžší následek zkoumáno samostatně. Sama okolnost, že úmyslný útok na zdraví byl spáchán ve spolupachatelství, neodůvodňuje ještě závěr, že všichni spolupachatelé odpovídají i za těžší následek uvedený v odst. 3 a 4 § 221 tr. zák. Připustili-li znalci z oboru lékařství možnost tří alternativ, týkajících se příčin zranění poškozeného, je soud povinen po zhodnocení výsledků znalecké expertizy v souhrnu s ostatními provedenými důkazy rozhodnout, která z uvedených alternativ je v souladu s provedenými důkazy. Za tím účelem je soud povinen provést všechny dosažitelné důkazy k objasnění příčiny zranění a osoby pachatele.

Je-li soud postaven před úkol zhodnotit věrohodnost dvou v podstatných bodech diametrálně odlišných důkazů, nemůže nevěrohodnost jednoho z těchto důkazů odůvodnit pouze okolnostmi svědčícími o věrohodnosti druhého důkazu.

Ke způsobu oceňování hodnoty věci získané trestným činem. Pokud je k ocenění věci, patřící osobě poškozené trestným činem, zapotřebí odborných znalostí (zejména např. k posouzení stupně opotřebení a tedy i rozsahu snížení původní hodnoty věci), přibere se k tomuto ocenění znalec.

K výkladu článku 66 smlouvy mezi Československou socialistickou republikou a Maďarskou lidovou republikou o úpravě právních vztahů ve věcech občanských, rodinných a trestních č. 91/1962 Sb., ve vztahu k ustanovení § 164 odst. 1 tr. ř. Uvedená smlouva vychýzí ze zásady vzájemného oznávání důkazů a úkonů provedených orgány smluvních stran, pokud neodporují právnímu řádu některé smluvní strany. Jestliže byly v přípravném řízení po vznesení obvinění orgány Maďarské lidové republiky provedeny výslechy svědků, vyšetřovací pokus a další důkazy podle předpisů platných v Maďarské lidové republice, které odpovídají ustanovením československého trestního řádu, není třebam aby pro trestní stíhání před československými soudy byly tyto důkazy opakovány československým vyšetřovatelem, třebas byly provedeny před zahájením trestního stíhání podle československých předpisů.

I. Není-li znamení, dávané při říyení provozu na křižovatce příslušníkem Veřejné bezpečnosti srozumitelné a má-li tedy řidič o jeho významu pochybnost, nesmí si je vykládat ve svůj prospěch tak, že mu umožňuje projet křižovatku bez ohledu na ostatní účastníky silničního provozu a bez respektování obecných pravidel o přednosti v jízdě na křižovatce. II. Pokud příslušník Veřejné bezpečnosti nezastavil na křižovatce provoz v protisměru způsobem, uvedeným v § 39 odst. 6 citované vyhlášky nebo jiným vhodným a jasným způsobem, nemůže řidič odbočovat plynule vlevo, aniž by dal přednost v jízdě protijedoucím vozidlům. III. Při odbočování protijedoucích vozidel vlevo ve smyslu § 13 odst. 5 citované vyhlášky (tzv. tangenciální odbočování), musí - pokud to rozměry křižovatky dovolí - vozidlo projet hranicí křižovatky při jejím opouštění již zařazeno v pravé polovině vozovky ve směru jízdy.