Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

Nárok, který vyplývá ze zákona č. 173/1990 Sb. (ve znění zákona č. 247/1991 Sb.) a jehož podmínky a způsob uspokojení upravuje zákon č. 232/1991 Sb. (ve znění zákona č. 312/1991 Sb.), lze uplatnit buď žalobou, jíž se žalobce domáhá uložení prohlášení vůle (dohody o navrácení věci do vlastnictví žalobce), nebo žalobou o vydání věci. Obě takové žaloby jsou různými, ale přitom adekvátními způsoby uplatnění jednoho a téhož nároku (tj. nároku na navrácení majetkových práv).

Pojem rozhodování ve smyslu ustanovení § 14 odst. 2 o.s.ř. nelze ztotožňovat jen s rozhodováním ve věci. Soudce odvolacího soudu, který v řízení u soudu prvního stupně ve významnějším rozsahu procesně působil (např. provedl podstatnou část dokazování), je vyloučen z projednávání a rozhodování věci ( § 14 odst. 2 o.s.ř. ), i když v řízení před soudem prvního stupně ve věci nerozhodoval. Pravomocné rozhodnutí o tom, že soudce není vyloučen z projednávání a rozhodování věci, nebrání dovolacímu soudu posoudit tuto otázku jinak (srov. § 237 odst. 1 písm. g/ o.s.ř. ).

Nedojde-li v řízení o dědictví k dohodě dědiců podle ustanovení § 482 o. z., potvrdí soud nabytí dědictví těm, jejichž dědické právo bylo prokázáno (§ 483 o. z.), i ohledně členského podílu v bytovém družstvu podle dědických podílů (§ 484, věta první, o. z. a § 175q odst. 1 o. s. ř.), pokud tento členský podíl nenáleží pozůstalému manželovi (§ 707 odst. 2, věta druhá, o. z.).Nejde-li o dědice, kteří jsou manžel a manželka (a na něž tedy může přejít společné členství v bytovém družstvu a společný nájem družstevního bytu) nebo nedohodnou-li se ve shora uvedeném případě dědicové o tom, kdo z nich získá členský podíl v bytovém družstvu a kdo se stane nájemcem družstevního bytu (§ 706 odst. 2 o. z.), lze se žalobou domáhat, aby ji soud projednal a rozhodl o tomto sporu mezi dědici, kteří v řízení o dědictví získali členský podíl v bytovém družstvu, každý z nich podle svých dědických podílů.

Je-li domnělá oprávněná osoba odkázána pozemkovým úřadem na soud (§ 4a odst. 5 zákona č. 229/1991 Sb.), je dána pravomoc soudu rozhodnout o tom, zda tato domnělá oprávněná osoba může uplatnit nárok ve smyslu ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 229/1991 Sb. Není tu však dána pravomoc soudu k tomu, aby sám zároveň rozhodl o vydání nemovitostí této osobě. /1/

V ustanovení § 82 odst. 1 o.s.ř. není stanoveno, u kterého soudu má být žaloba podána. Proto k zahájení občanského soudního řízen í (které má za následek i stavem běhu promlčecích lhůt) dochází dnem podání žaloby i u místně a věcně nepříslušného soudu, a to i když takový soud byl jen žalobcem požádán o "doručení žaloby" místně nebo včetně příslušnému soudu.

Závěry znaleckého posudku nelze bez dalšího přebírat, ale je třeba v případě potřeby je ověřovat i jinými důkazy, a to zejména tehdy, jestliže mohou být pochybnosti o správnosti závěrů znaleckého posudku. Tak tomu je např., připouští-li znalecký posudek možnost zpřesnění jím uváděných údajů, avšak k tomuto zpřesnění znalec nepřikročí, nebo postupuje-li znalec ve znaleckém posudku podle určitého předpisu, ale v dílčím závěru se od něho bez bližšího zdůvodnění odchýlí.Dovolání je ve smyslu ustanovení § 238 odst. 1 o. s. ř. přípustné proti rozsudku odvolacího soudu, a to i pokud jde o výrok rozsudku odvolacího soudu, jímž nebylo vyhověno měnícím rozsudkem zcela žalobnímu návrhu, který se netýkal více samostatných návrhů.

Registr svazků bývalé Státní bezpečnosti není informačním systémem podle zákona č. 256/1992 Sb., nýbrž je archivním materiálem, z něhož lze poskytovat informace jen způsobem vymezeným zmocněním stanoveným v zákoně č. 451/1991 Sb. tyto údaje nelze vymazávat, ani ničit. Žalobu domáhající se likvidace hmotných nosičů, na nichž jsou vázány údaje uvedených registrů, soud proto zamítne.