Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

Prokáže-li zaměstnanec ve sporu o zaplacení mzdy, že mu vznikl pracovní poměr, ubrání se zaměstnavatel proti zaměstnancově tvrzení, že pro něho v určité době vykonal práci, jen jestliže bude tvrdit a prokáže-li, že podle jím vedené evidence pracovní doby zaměstnanec v této době nepracoval; zaměstnanec má za takového stavu věci právo na mzdu, bude-li tvrdit a prokáže-li, že evidence pracovní doby vedená zaměstanavatelem neodpovídá skutečnosti a že opravdu vykonal pro zaměstnavatele práci.

Pro závěr, zda průměrný výdělek má být zjišťován podle právní úpravy účinné do 31.12.2006 jako průměrný hodinový výdělek, popřípadě jako průměrný denní (směnový) výdělek, je rozhodující způsob, kterým zaměstnavatel eviduje odpracovanou dobu. Je-li „odpracovaná doba“ vedena v hodinách, je třeba z tohoto údaje mzdové evidence a z jemu odpovídajícího „rozhodného výdělku“ vycházet a zjišťovat průměrný výdělek jako průměrný hodinový výdělek; teprve v případě, že je evidence odpracované doby vedena po dnech, lze zjišťovat průměrný výdělek jako průměrný denní (směnový) výdělek.

Důvod k okamžitému zrušení pracovního poměru podle ustanovení § 54 odst. 1 písm. b) zák. práce je dán i tehdy, jestliže zaměstnavatel zaměstnanci v rozporu jeho žádostí nepoukáže mzdu nebo její část na jeho účet u banky nebo pobočky zahraniční banky nebo spořitelního a úvěrního družstva ani do 15 dnů po uplynutí pravidelného termínu výplaty mzdy nebo jiného písemně sjednaného termínu.

Nenároková (fakultativní) složka mzdy se v důsledku rozhodnutí zaměstnavatele o jejím přiznání stává složkou mzdy nárokovou (obligatorní).

Jestliže splatnost mzdy byla dohodnuta v pracovní nebo kolektivní smlouvě a čerpá-li zaměstnanec dovolenou na zotavenou (je-li zaměstnanci určen nástup dovolené) v kalendářním měsíci následujícím po měsíčním období, za které mzda přísluší, splatnost mzdy nastává na základě žádosti zaměstnance ve smyslu § 10 odst. 2 zákona č. 1/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, před nástupem dovolené, připadne-li doba čerpání dovolené na dohodnutý výplatní termín. Jestliže splatnost mzdy nebyla v pracovní nebo kolektivní smlouvě dojednána, nastává splatnost mzdy na základě žádosti zaměstnance ve smyslu § 10 odst. 2 tohoto zákona před nástupem dovolené tehdy, připadne-li doba čerpání dovolené alespoň zčásti na kalendářní měsíc následující po měsíčním období, za který mzda přísluší; rozsah, v jakém je dovolená v období "následujícího kalendářního měsíce" čerpána, není z hlediska předpokladů vzniku nové splatnosti mzdy významný.

Podle vyhlášky č. 19/1991 Sb., o pracovním uplatnění a hmotném zabezpečení pracovníků v hornictví dlouhodobě nezpůsobilých k dosavadní práci, ve znění zákona č. 235/1992 Sb., o zrušení pracovních kategorií a o některých dalších změnách v sociálním zabezpečení, lze postupovat a nároky v ní uvedené přiznat i po 1. 6. 1994, kdy nabyl účinnosti zákon č. 74/1994 Sb., jímž bylo zrušeno ustanovení § 148a zák. práce a změněn § 275 odst. 1 zák. práce.

Vznikne-li pracovníku poté, co už mu vznikl nárok podle ustanovení § 7 odst. 1, případně podle § 7 odst. 6 vyhlášky č. 19/1991 Sb. (ve znění zákona č. 235/1992 Sb.), některý z nároků uvedených v § 7 odst. 3 vyhlášky, avšak na základě skutečnosti odlišné od té, na základě které mu vznikl původní nárok podle § 7 odst. 1, případě § 7 odst. 6 této vyhlášky, mohou oba tyto nároky existovat vedle sebe.