Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

Pachatel, který jedná vůči poškozené osobě mladší než patnáct let způsobem zakládajícím znaky trestného činu pohlavního zneužívání spáchaného jinou formou než souloží a teprve během tohoto jednání se rozhodne, že ji násilím donutí k souloži s jiným pachatelem a tento záměr uskuteční, aniž by tím sledoval své pohlavní uspokojení, naplňuje znaky trestného činu pohlavního zneužívání podle § 242 odst. 1 tr.zák. ve vícečinném souběhu.Jednání, kterým tento pachatel naplňuje skutkovou podstatu trestného činu znásilnění, totiž nemá zároveň znaky trestného činu pohlavního zneužívání, ale pouze účastenství na tomto trestném činu formou pomoci, takže toto jednání a jednání, kterého se dopustil předtím, nejsou ani zčásti totožná a nemohou proto tvořit jeden skutek.

Jednota skutku, kterou tvoří pokračující trestná činnost, je rozdělena nejen vyhlášením odsuzujícího rozsudku o části trestné činnosti do této doby spáchané, ale i vyhlášením zprošťujícího rozsudku, jakož i vydáním usnesení, kterým se zastavuje trestní stíhání vedené proti určité osobě o takovéto části trestné činnosti.Tato rozhodnutí nemohou vytvářet překážku rei iudicatae obsaženou v § 11 odst. 1 písm. f) tr. ř. i ve vztahu k trestné činnosti spáchané po jejich vyhlášení.

Je-li obviněný stíhán proto, že jako vedoucí provozovny část zjištěného manka způsobil úmyslně rozkrádáním tržeb, popř. zboží a část z nedbalosti porušováním svých povinností, jde o dva samostatné skutky. Pravomocné zastavení trestního stíhání ohledně jednoho skutku proto nebrání, aby se pokračovalo v trestním stíhání pro skutek druhý.

K otázce jednoty skutku. Jde-li o více způsobených následků významných z hlediska trestního práva hmotného, jde o jeden skutek tehdy, jestliže všechny následky byly způsobeny alespoň zčásti jedním jednáním, rovněž významným z hlediska trestního práva hmotného. U přečinu příživnictví podle § 1O zák. č. 150/1969 Sb. a u přečinu proti pracovní kázni podle § 8 písm. c) zák. č. 150/1969 Sb. spáchaného soustavnmým vynecháváním pracovních směn bez závažného důvodu nejsou ani následky ani jednání ani zčásti totožné, a proto nemohou být spáchány jedním skutkem, ale jde vždy o skutky dva.

Zhodnocení rozhodování soudů.

Pri pokračujúcej trestnej činnosti je aj vyhlásenie oslobodzujúceho rozsudku medzníkom, ktorý pretŕha jednotu skutku. Páchatela preto možno stíhať iba za tú časť pokračujúcej trestnej činnosti, ktorá nasleduje po vyhlásení tohto rozsudku. Ak skutok, pre ktorý se vedie trestné stíhanie, je čiastkovým útokom pokračujúceho trestného činu alebo prečinu, o ktorom súd rozhodol oslobodzujúcim rozsudkom, prichádza do úvahy zastavenie trestného stíhania pre prekážku rei iudicatae (§ 11 odst. 1 písm. f/ Tr. por.).

Jde o dva samostatné skutky, byť stejně právně kvalifikované jako přečiny maření výkonu úředního rozhodnutí podle § 7 písm. c) zák. č. 150/1969 Sb., o přečinech, jestliže obviněný uprchl z psychiatrické léčebny a tím mařil výkon ochranného léčení, které mu bylo uloženo rozsudkem soudu, a jestliže neplnil podmínky ochranného dohledu, který mu byl uložen jiným rozsudkem soudu. Následky i jednání, jimiž byly následky způsobeny, jsou v takovém případě různé, a nemůže proto jíž o jeden skutek.