Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

Jestliže byly zjištěny podmínky, na něž trestní zákon (§ 211) váže beztrestnost pachatele, pak má místo ustanovení § 242 písm. e) tr. ř., podle něhož v případě zániku trestnosti činu nutno obžalovaného zprostit obžaloby. Ustanovení § 245 tr. ř., jež zmocňuje soud k zastavení trestního stíhání během hlavního líčení, lze užít jen za okolností uvedených v § 6 a v § 192 odst. 2 tr. ř., nikoliv též v jiném případě. Jde o překročení obžaloby, jestliže soud uzná obžalovaného vinným pokračujícím trestným činem spáchaným i po podání obžaloby anebo po dnu uvedeném jako konečný v žalobním návrhu.

Přídavky na děti (rodinné přídavky) jsou podle § 11 č. 3 a § 30 a násl. zák. č. 54/1956 Sb. o nemocenském pojištění zaměstnanců dávkami nemocenského pojištění a proto požívají ochrany podle §§ 245, 246 tr. zák.

Podle § 10 odst. 3 písm. d) a § 47 odst. 2 opatření ÚRO (vyhl. č. 91/1958 Sb. vymáhá náhradu škod vzniklých při provádění nemocenského pojištění krajská odborová rada, z čehož nutno dovodit, že řízení o takových nárocích nepřísluší soudům v řízení občanskoprávním ani v řízení trestním.

Pouzhé konstatování, že obžalovaný byl vícekrát trestán, je mechanickým hodnocením, resp. pouhým zjišťováním skutečnosti, která sama o sobě nemůže být dostatečným podkladem pro posouzení otázky, jaký trest bude nezbytně nutný, aby byl v konkrétním případě splněn výchovný účel.

Přestupek podle § 91 odst. 1, 2 tr. zák. spr. předpokládá nepravdivé údaje učiněné v řízení před veřejným orgánem nebo ve správním řízení.

Trestný súd pri posudzovaní otázky zavinenia u trestného činu neplnenia vyživovacej povinnosti podla § 210 ods. 1 tr. zák. nie je viazaný rozhodnutím ludového súdu, ktorý v konaní vo veciach občianskoprávnych stanovil skôr výšku vyživovacej povinnosti. Trestný súd musí vychádzať z reálnych možností obžalovaného pre plnenie vyživovacej povinnosti. V tomto smere ide o samostatné posúdenie predbežnej otázky (§ 4 ods. 1 tr. por.). Pre zistenie, či je obžalovaný člen JRD objektívne spôsobilý prispievať na výživu dieťaťa sumou stanovenou súdom, je dôležité poznať nielen finančný príjem, ale aj rozsah naturálnych dávok, rozsah záhumenkového hospodárenia a ďalší majetok obžalovaného, poťažne ďalšie jeho príjmy z inej činnosti. Pritom nemožno pominúť príjem obžalovaného, ktorý mal pri vyúčtovaní koncom hosp. roka na doplatkoch, ktorý rovnako podlieha exekúcii a teda aj z neho treba plniť hoci aj dodatočne, dávky na výživu maloletého jeho dieťaťa.

Ustanovenie § 210 tr. zák. poskytuje trestnú ochranu len nárokom na výživu a zaopatrenie, ktoré vyplývajú zo zákona o rodinnom práve a nie iným nárokom. Dôvodom zvláštnej trestnej ochrany vyživovacích nárokov opierajúcim sa o rodinné právo, je v prvom rade záujem a starostlivosť štátu o rodinu, ktorá už podla ustanovenia §§ 10, 11 Ústavy 9. mája je pod zvláštnou ochranou štátu.