Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

Pri skúmaní otázky, či páchatel, ktorý požil alkoholický nápoj, bol v čase spáchania trestného činu príčetný, treba rozlišovať dva prípady: v prvom bola príčetnosť ovplyvnená preto, že alkoholický nápoj pôsobili na páchatela v dôsledku predchádzajúcej poruchy nervovej sústav alebo predchádzajúcej duševnej poruchy v druhom prípade alkohol pôsobil normálne svojím vstrebaním. Pri prostej opilosti stačí vykonať dôkaz odborným vyjadrením lekára alkohológa alebo príslušného zdravotníckeho zariadenia, prípadne posudkom jedného znalca lekára, ak treba zistiť štádium vývoja alkoholizmu páchatela a podmienky prípadného ochranného protialkoholického liečenia. Ak však z okolností prípadu vyplýva podozrenie na duševnú poruchu nevyplývajúcu len z prostej opilosti, musia duševný stav obvineného vyšetriť dvaja znalcovia psychiatri podla § 116 Tr. por.

Součástí řádného poučení svědka podle § 101 odst. 1 tr. ř. o právu odepřít výpověď podle § 100 odst. 1, 2 tr. ř. je označení skutku, jehož se má výpověď týkat, a po vznesení (oznámení) obvinění také označení osoby obviněného, v jehož věci má svědek vypovídat. Je-li více obviněných, je třeba označit všechny obviněné, v jejichž věci má svědek vypovídat. Bez toho nemůže svědek posoudit, zda má či nemá právo odepřít výpověď. Jestliže svědek nebyl v přípravném řízení takto řádně poučen a v hlavním líčení výpověď odepřel, nelze protokol o jeho výpovědi z přípravného řízení přečíst vzhledem k ustanovení § 211 odst. 3 tr. ř. To platí i tehdy, je-li svědkem osoba uvedená v § 102 tr. ř.

K některým otázkám občanského soudního řízení o žalobách o určení otcovství a o popření otcovství /1/

K jednání a rozhodování soudů o žalobách o náhradu škod v občanském soudním řízení ve věcech, v nichž byl nárok na náhradu škody uplatněn již v trestním řízení soudním.

Ustanovenie § 107 odst. 1 Tr. por. ukladá orgánu činnému v tr. konaní, ktorý znalca pribral, povinnosť poskytnúť znalcovi potrebné vysvetlenie zo spis. Ak je to potrebné pre podanie znaleckého posudku, dovolí znalcovi nazrieť do spisu. Môže mu dovoliť aj to, aby bol prítomný pri vypočúvaní obvineného a svedkov a aby im kládol otázky vzťahujúce sa na predmet znaleckého dokazovania. Znalec je tiež oprávnený navrhnúť, aby boli inými dôkazmi najprv objasnené okolnosti potrebné pre podanie posudku. Z toho vyplýva, že znalec môže podať posudok spravidla až po zadovážení všetkých dôkazov, ktoré sú potrebné pre náležité zistenie skutkového stavu. Ak je znalec vypočúvaný na hlavnom pojednávaní, vypočuje sa zásadne až po vykonaní všetkých ostatných dôkazov, z ktorých musí znalec pri svojom posudku vychádzať. Pritom znalec nesmie hodnotiť vykonané dôkazy.

Podla § 55 odst. 1 písm. e) Tr. por. zápisnica o každom úkone trestného konania má okrem iných náležitostí obsahovať návrhy strán, poskytnutie poučenia, prípadne vyjadrenie poučených osôb. V dôsledku toho v prípade vypočutia svedka, ktorý má podla § 100 odst. 1 Tr. por. právo odoprieť výpoveď, zápisnica o jeho vypočutí musí obsahovať nielen obsah poučenia, kale aj obsah vyjadrenia svedka, či toto právo používa alebo nie. Ak takéto vyjadrenie svedka, vypočutého v prípravnom konaní, zápisnica neobsahuje, nemôže ju súd prečítať ako dôkaz na hlavnom pojednávaní podla § 211 odst. 2 písm. a) Tr. por.

K výkladu ustanovení § 18 not. ř. (zákona č. 95/1963 Sb. ve znění zákona č. 158/1969 Sb.)