Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

Poté, co zástavní dlužník přivodil zánik zástavního práva tím, že do konkursní podstaty osobního dlužníka v intencích § 27 odst. 5 zákona č. 328/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů uhradil zajištěnou pohledávku nebo složil cenu zástavy, již zástavní věřitel nemůže uspět s přihláškou pohledávky z titulu zástavního práva v konkursu vedeném na majetek zástavního dlužníka. Plní-li však zástavní dlužník do konkursní podstaty osobního dlužníka zástavou (tím, že ji umožní sepsat), má zástavní věřitel právo před zpeněžením zástavy přihlásit pohledávku z titulu zástavního práva (jako vázanou na splnění podmínky, že zástavní právo zanikne zpeněžením zastavených nemovitostí v konkursu vedeném na majetek zástavního dlužníka) i v konkursu vedeném na majetek zástavního dlužníka. S částkou, kterou zástavní dlužník do konkursní podstaty osobního dlužníka složil jako cenu zástavy nebo vyplatil zajištěnou pohledávku, správce konkursní podstaty nakládá jako s výtěžkem zpeněžení ve smyslu ustanovení § 28 odst. 2 zákona č. 328/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Zástavní věřitel, jehož zástavní právo tímto plněním zaniklo, má právo na vyplacení uvedené částky i v případě, že ke zrušení konkursu na majetek osobního dlužníka dojde dříve, než mu správce konkursní podstaty osobního dlužníka vyplatí (postupem podle § 28 odst. 4 uvedeného zákona) 70 % (čistého) výtěžku zpeněžení na něj připadajícího. Tuto částku vyplatí zástavnímu věřiteli i po zrušení konkursu správce konkursní podstaty osobního dlužníka, a to již bez omezení daného 70% klauzulí uvedenou v § 28 odst. 4 uvedeného zákona.

Pro výzvu podle ustanovení § 27 odst. 5 zákona č. 328/1991 Sb. ve znění účinném do 31. 12. 2007 není předepsána písemná forma.

Je-li zástava v podílovém spoluvlastnictví, rozumí se obvyklou cenou zástavy, k jejímuž složení má být podílový spoluvlastník vyzván postupem podle ustanovení § 27 odst. 5 zákona č. 328/1991 Sb. ve znění účinném do 31. 12. 2007, obvyklá cena jeho spoluvlastnického podílu na zástavě. Taková výzva není právním úkonem týkajícím se společné věci (§ 139 odst. 2 obč. zák.) a osobám, které pohledávku vůči úpadci zajišťují svými spoluvlastnickými podíly na zástavě, musí být doručena zvlášť.

Pro posouzení, zda věřitel ve smyslu ustanovení § 14 odst. 1 písm. f) zákona č. 328/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, získal soudcovské zástavní právo k nemovitostem v posledních dvou měsících před podáním návrhu na prohlášení konkursu anebo po podání tohoto návrhu, bylo i před 1. lednem 2001 rozhodující, kdy nabylo právní moci usnesení soudu o nařízení výkonu rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva k nemovitostem.

Týká-li se postup podle ustanovení § 27 odst. 5 zákona č. 328/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů, majetku ve společném jmění manželů, musí správce konkursní podstaty doručit výzvu podle tohoto ustanovení oběma manželům; třicetidenní lhůta k vyplacení zajištěné pohledávky nebo složení ceny majetku, který slouží k zajištění, se v takovém případě počítá od doručení výzvy druhému z manželů. Skutečnost, že správce konkursní podstaty sepsal majetek, kterým osoba odlišná od úpadce zajišťuje pohledávky věřitelů vůči úpadci, aniž dodržel postup předepsaný v ustanovení § 27 odst. 5 zákona č. 328/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů, je důvodem, pro který dotčená osoba může uspět se žalobou na vyloučení takového majetku ze soupisu. Jestliže však ohledně majetku sepsaného do konkursní podstaty postupem podle uvedeného ustanovení nastane nevyvratitelná domněnka správnosti soupisu ve smyslu § 19 odst. 2, věty druhé, uvedeného zákona, pak při úvaze o právu správce konkursní podstaty s takovým majetkem dále nakládat již není významné, že výzva, jež soupisu majetku předcházela, neměla zákonem stanovené náležitosti. Právo domáhat se ochrany vlastnického práva k věci ve společném jmění manželů má samostatně každý z manželů. Lhůta k podání vylučovací žaloby ohledně věci ve společném jmění manželů běží každému z manželů nebo bývalých manželů samostatně ode dne, kdy mu bylo doručeno usnesení (výzva) konkursního soudu k podání vylučovací žaloby podle § 19 odst. 2 zákona č. 328/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Zmešká-li jeden z manželů propadnou lhůtu k podání vylučovací žaloby ohledně věci ve společném jmění manželů, právo druhého manžela domoci se vylučovací žalobou vyloučení takové věci ze soupisu majetku konkursní podstaty tím není dotčeno.

Bylo-li plnění z neúčinného právního úkonu vzájemné a dlužníkovo plnění z takového úkonu bylo sepsáno do konkursní podstaty, mohou se osoby, jejichž majetek byl takto sepsán a které se o soupisu dozvěděly před uplynutím propadné dvouměsíční lhůty počítané od prvního přezkumného jednání (§ 22 odst. 2 zákona č. 328/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů), domáhat plnění, které samy poskytly pozdějšímu úpadci, přihláškou pohledávky do konkursu (§ 20 uvedeného zákona). Dojde-li k soupisu až po uplynutí označené propadné lhůty, považuje se pohledávka, která těmto osobám poskytnutím plnění dlužníku vznikla, za přihlášenou pohledávku a uspokojí se stejně jako tyto pohledávky.

Podle ustanovení § 14 odst. 1 písm. c) zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů, se prohlášením konkursu na majetek výživou povinné osoby nepřerušuje řízení o výživném nezletilého dítěte; okruh účastníků takového řízení se nemění a správce konkursní podstaty povinné osoby se účastníkem řízení namísto povinné osoby nebo i vedle ní nestává. Nebyla-li vyživovací povinnost povinné osoby k nezletilému dítěti soudně upravena před prohlášením konkursu na majetek povinné osoby a řízení o soudní úpravě vyživovací povinnosti povinné osoby k nezletilému dítěti bylo zahájeno až po prohlášení konkursu, jsou ve smyslu ustanovení § 94 o. s. ř. a § 14 odst. 1 písm. d) zákona č. 328/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů účastníky takového řízení jak ti, kdo by jimi byli i jinak, tak i správce konkursní podstaty povinné osoby. Vyživovací povinnost rodičů k dětem, které nejsou samy schopny se živit, je vyživovací povinností ze zákona (§ 32 odst. 4 zákona č. 328/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů); pohledávka výživného, na které nezletilému vznikl nárok pro dobu před prohlášením konkursu na majetek povinné osoby, proto musí být přihlášena do konkursu postupem podle § 20 uvedeného zákona bez zřetele k tomu, zda dosud probíhá soudní řízení ohledně určení jejího rozsahu. Pohledávky výživného nezletilého dítěte vzniklé po prohlášení konkursu na majetek povinné osoby jsou ve smyslu ustanovení § 31 odst. 2 písm. g) zákona č. 328/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů pohledávkami za podstatou bez zřetele k tomu, zda výše výživného byla určena pravomocným soudním rozhodnutím. Je-li výše výživného nezletilého dítěte pro dobu po prohlášení konkursu na majetek povinné osoby stanovena vykonatelným soudním rozhodnutím vydaným po prohlášení konkursu po řízení zahájeném před prohlášením konkursu, může se správce konkursní podstaty jako osoba, která nebyla účastníkem tohoto řízení a která má za to, že takto určená pohledávka za podstatou neodpovídá majetkovým poměrům úpadce, domáhat soudně určení výše takové pohledávky za podstatou.

V řízení o povolení vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí přerušeném prohlášením konkursu lze pokračovat na návrh k tomu oprávněné osoby, tedy správce konkursní podstaty a druhého účastníka řízení (§ 14 odst. 1 písm. c/ zákona č. 328/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů). Rozhodnutí katastrálního úřadu o povolení vkladu vlastnického práva k nemovitosti do katastru nemovitostí vydané v době, kdy trvaly účinky přerušení řízení vyvolané prohlášením konkursu na majetek účastníka vkladového řízení (prodávajícího), je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Takové správní rozhodnutí není nicotné, právní moci však nabývá až tím, že po odpadnutí překážky vyvolané přerušením řízení je písemně oznámeno účastníkům vkladového řízení.