Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

K tomu, aby bylo možno zrušit právo užívat byt podle § 184 písm. d) o. z. je třeba zjistit nejen, že byt není vůbec užíván, nebo že je užíván jen občas, ale též okolnosti, pro které tomu tak je. Jestliže byly dány vážné důvody pro neužívání bytu, nebylo by možno zrušit právo užívat byt podle uvedeného ustanovení. Skutečnost, že organizace potřebuje místnosti bytu pro výcvik učňů, není důvodem pro zrušení práva užívat byt podle § 184 písm. a) o. z.

Soud, který rozhoduje o zrušení práva užívání bytu - nejde-li o případ, kdy se podle zákona neposkytne ani náhradní byt, ani náhradní ubytování - vysloví toliko obecně, že právo dosavadního uživatele bytu užívat byt zanikne ke dni, kdy mu bude přidělen vykonatelným rozhodnutím příslušného orgánu náhradní byt, popř. poskytnuto náhradní ubytování (stačí-li podle zákona náhradní ubytování), a že dosavadní držitel bytu je povinen vystěhovat se z bytu do stanovené lhůty ode dne, ke kterému mu bude přidělen podle vykonatelného rozhodnutí příslušného orgánu náhradní byt, popř. poskytnuto náhradní ubytování (stačí-li podle zákona náhradní ubytování) a nezabývá se konkrétním řešením otázky, zda má být dosavadnímu uživateli bytu přidělen náhradní byt či jenom poskytnuto náhradní ubytování.

Nelze vyloučit možnost úspěšného podání návrhu organizace na zrušení práva užívat byt podle § 184 a) o. z. i proti takovému uživateli bytu, jenž pro organizaci nikdy nepracoval, ovšem jedině tehdy, je-li zcela zřejmý společenský zájem na uvolnění bytu dosavadním uživatelem pro potřeby organizace.

Ustanovení § 154 odst. 1 o. z. je možno přiměřeně použít i na vztah mezi vlastníkem rodinného domku a uživatelem bytu v tomto rodinném domku (§ 390 odst. 2 o. z.). Předpokladem pro uzavření dohody o odevzdání a převzetí bytu (§ 155 odst. 1 o. z.) je vykonatelnost rozhodnutí o přidělení bytu.

Připadne-li domek ze jmění, jež tvořilo zákonné majetkové společenství manželů, do vlastnictví jednoho manžela, stává se užívání bytového prostoru druhým z nich užíváním bez právního důvodu připadne-li domek do jejich podílového spoluvlastnictví, budou neshody mezi nimi o užívání bytového prostoru řešeny podle zásad platných pro podílové spoluvlastnictví.

Výrokem, že účastník je povinen se z bytu vystěhovat o přidělení náhradního bytu, příp. náhradního ubytování, upravuje soud (§ 160 odst. 3 o. s. ř.) lhůtu k plnění povinnosti rozsudkem uložené (tj. splatnost ve smyslu § 206 odst. 3 o. s. ř.). Napadl-li žalovaný odvoláním jen výrok o lhůtě ke splnění povinnosti rozsudkem uložené a o nákladech řízení, nelze při přezkoumání rozsudku přihlížet k návrhům učiněným po uplynutí zákonné lhůty k odvolání, jež obsahují výtku vůči jiným výrokům rozsudku. Nejde tu o změnu odvolacího návrhu, nýbrž o odvolání opožděně podané.

Předpokladem pro snížení úhrady za užívání bytu IV. kategorie podle § 12 odst. 2 vyhl. č. 60/1964 Sb. je žádost uživatele bytu. Snížení nelze provést se zpětnou účinností, nýbrž jen do budoucna, tj. od měsíce následujícího po dni žádosti.