Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

Je-li předmětem občanského soudního řízení návrh účastníka řízení před státním notářstvím (jemuž bylo podání návrhu uloženo podle ustanovení § 18 not. ř.), jímž se domáhá rozhodnutí o sporné skutečnosti, na níž závisí rozhodnutí státního notářství, jde tu ve smyslu ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 116/1966 Sb. a ustanovení § 4 odst. 3 vyhlášky č. 50/1965 Sb. o předmět řízení penězi neocenitelný. Soudní poplatek z návrhu na zahájení řízení se tu vyměří podle položky 1 písm. b) oddílu I sazebníku soudních poplatků (přílohy k zákonu č. 116/1966 Sb.) a odměna za poskytnutí právní pomoci advokátem se stanoví podle položky 26 sazebníku odměn za poskytování právní pomoci (příloha k vyhlášce č. 50/1965 Sb.) částkou 120 Kčs.

Osvobození od soudních poplatků podle ustanovení § 11 odst. 2 písm. l) zákona č. 116/1966 Sb. se vztahuje také na navrhovatele v řízení o náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem (§ 18 zákona č. 58/1969 Sb.).

K některým otázkám notářských poplatků z dědictví, z převodu nemovitostí a z darování

Usnesení, jímž soud podle ustanovení § 99 odst. 2 o. s. ř. schválil smír uzavřený mezi účastníky v řízení podle části třetí, popřípadě podle části čtvrté občanského soudního řádu. /1/ k vypořádání nároků ve věci uplatněných, je rozhodnutím, které má účinky pravomocného rozsudku, jímž bylo ve smyslu ustanovení § 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 116/1966 Sb. zcela, popřípadě zčásti vyhověno navrhovatelovu návrhu. Soud proto podle ustanovení § 5 odst. 1 písm. c) zákona č. 116/1966 Sb. uloží odpůrci navrhovatele osvobozeného od soudních poplatků (§ 11 odst. 2 zákona č. 116/1966 Sb. a § 138 o. s. ř.), aby zaplatil odpovídající část soudního poplatku, pokud není také osvobozen od soudních poplatků. Tato povinnost nemůže být předmětem smíru.

Domáhá-li se žalobce v žalobě současně určené neplatnosti smlouvy, jež se týká vztahů upravených občanským zákoníkem, /1/ i uložení povinnosti vrátit plnění z téže smlouvy, nestává se návrh na určení neplatnosti smlouvy pro účely vyměření soudního poplatku samostatným předmětem řízení a soud z něho soudní poplatek nevyměří.

Vyměřuje-li se notářský poplatek z darování, není státní notářství při stanovení základu poplatku vázáno oceněním movitých věcí, které se převádějí z ciziny na nabyvatele v tuzemsku ( § 14 odst. 4 vyhlášky č. 25/1964 Sb.), obsaženém ve sdělení celnice o dárkových zásilkách ( § 21 vyhlášky č. 25/1964 Sb.). Vyměřuje-li se notářský poplatek z darování z movitého majetku v ceně přesahující 3000 Kčs ( § 16 odst. 4 písm. a/ zákona č. 24/1964 Sb.), není zákonného podkladu k tomu, aby se tato částka od základu notářského poplatku odečítala.

Súdny poplatok z návrhu na začatie konania sa podla ustanovenia § 10 ods. 3 zákona č. 116/1966 Zb. vráti i vo veci, v ktorej po podaní odporu proti platobnému rozkazu sa návrh vzal späť pred prvým pojednávaním.