Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

Některé další sporné otázky výkladu zákona č. 71/1958 Sb.

Podmienkou nároku zamestnanca na mzdu podla § 7 zák. č. 244/1922 Zb. (obdobne podla § 1155 o. z. o.) je, aby zamestnanec bol ochotný vykonávať práce pre doterajšieho zamestnávatela, čo znamená, že musí byť k tomu pripravený a že musí sa starať o to, aby po odpadnutí prekážky mohol s prácou začať, ďalej aby u zamestnanca neišlo o úmyselné zameškanie práce, tj. aby zamestnanec nemohol bez vlastného zavinenia (porov. rozh. č. 28/1957 a č. 104/1958 Zb. rozh. čs. súdov) ani prechodne vykonávať primeranú prácu. Pripravenosť zamestnanca k práci musí trvať do toho času, než zamestnávatel dal jasne najavo po tom, čo zamestnanec prejavil nesúhlas s výpoveďou, že trvá na výpovedi týmto okamihom súčasne začína aj povinnosť zamestnanca najsť si primerané náhradné zamestnanie.

Rozdělení majetku tvořícího zákonné majetkové společenství. Záměna samostatného majetku za jiný majetek je jen změnou jeho hospodářské povahy a nikoli rozmnožením majetku, a nemá proto za následek společenství tohoto majetku. Tam však, kde movitá věc byla získána zčásti ze samostatného majetku a zčásti ze získaného majetku, jde o zákonné majetkové společenství. Výbavné (§ 70 zák. č. 99/1948 Sb.) tvoří zákonné majetkové společenství.

Pro řádné zajištění důlního provozu vedle předpisů právních, hospodářských, finančních apod., jsou dány i důležité bezpečnostní předpisy, jejich úkolem je zajistit bezpečnou práci horníků a tím přispívat k úspěšnému plnění plánovaných úkolů. Úrazy pracujících nejenom že vyřazují horníky z pracovního procesu a působí jim zdravotní a hmotnou újmu, ale narušují i plnění hospodářských úkolů. Proto význam bezpečnostních předpisů a jejich přísné uplatňování a dodržování je jednou ze základních povinností všech vedoucích pracovníků a každého horníka.

Při zkoumání a posuzování zavinění na důlních nehodách a s tím souvisících pracovních úrazech je nutno vždy vycházet z předpisů, které upravují stav, postup, odpovědnost jednotlivých pracovníků apod. a bezpečný provoz každého pracoviště.

V boji proti úrazovosti musí své místo zaujímat i soud, který musí obzvlášť pečlivě zjišťovat příčiny důlních nehod a úrazů, zkoumat, zda odpovědní činitelé dodržují nové předpisy a postihovat ty, kteří svým lajdáctvím, nedodržováním předpisů, ulehčováním si své práce způsobují a zaviňují úrazy nebo dokonce i smrt pracujících při výkonu jejich povolání.

Závěr soudu, že nepodmíněný trest odnětí svobody je důvodný proto, že obžalovaný byl již trestán, aniž soud zkoumá závažnost předchozího trestného činu (event. přestupku) a všechny významné okolnosti pro odhalení sklonů obžalovaného apod., je výrazem mechanického posouzení předchozího odsouzení obžalovaného, jež může vést k netřídnímu rozhodnutí a tím tedy k porušení zákona.

Postup při ukládání trestu nápravného opatření členům jednotných zemědělských družstev.

Neprítomnosť obžalovaného na hlavnom pojednávaní nesmie byť nikdy na úkor zistenia objektívnej pravdy, preto zákon v ustanovení § 217 ods. 4 tr. por. zdôrazňuje výnimočnosť a požaduje pritom, aby súčasne boli splnené podmienky uvedené pod písm. a), b), c), ktoré majú zabezpečiť právo obžalovaného na obhajobu a zistenie objektívnej pravdy. 

Pri posudzovaní otázky, či ide o vec malej závažnosti, je treba najmä prihliadnuť k zákonnej trestnej sadzbe, ktorou je vyjadrený stupeň nebezpečnosti daného trestného činu pre spoločnosť.