Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

Státní notářství je oprávněno odmítnout registraci smlouvy, která se příčí zákonu nebo obecnému zájmu.

Podle § 74 odst. 1 tr. zák., jestliže věc uvedená v § 55 odst. 1 tr. zák. nebyla prohlášena za propadlou, může soud vyslovit, že se věc zabírá. Slovomuže nutno vykládat tak, že soud nevysloví zabrání, jestliže by tomu bránily zvláštní okolnosti, jakou je např. zájem poškozeného, aby jeho nárok vzešly z trestného činu byl uspokojen z věci pachatele, jež jsou k trestné okolnosti v některém ze vztahů, (§ 55 odst. 1 tr. zák.) zejména v případe, kdy pachatel je jinak nemajetný a kdy odškodnění poškozeného bude proto možné jen na věcech v citovaném ustanovení uvedených.

Poskytování služeb, byť i neoprávněné, nezakládá trestný čin spekulace podle § 134a tr. zák. Proto pouhá zubolékařská nebo zubotechnická práce sama o sobě bez použití předmětů potřeby náležejících obžalované, tj. bez použití jejího vlastního materiálu a zařízení nezakládá trestný čin spekulace. Trestný čin ohrožení devizového hospodářství podle § 145 odst. 1 tr. zák. předpokládá podle směrnice pléna Nejvyššího soudu o trestných činech spekulační povahy (č. 6/1959 Sb. rozh. tr.), aby šlo o devizové hodnoty (zlato) v ceně kolem 4000 Kčs, v devizové, tj. kursovní hodnotě.

Podmíněné propuštění je významnou institucí soc. trestního práva. Je důležitým výchovným opatřením po pravomocném odsouzení pachatele trestného činu, jímž se z chování odsouzeného, jeho pracovního úsilí a celkového jeho postoje k odsouzení v době výkonu trestu vyvozují závažné důsledky. Zdůrazňuje se jím, že výchovný moment (§ 17 odst. 1 písm. b), c) tr. zák.) nespočívá jen v ukládání trestu, ale i v jeho výkonu. Závažnost a povaha trestného činu, pro který byl pachatel odsouzen, mají tudíž při rozhodování o podmíněném propuštění především význam pro posouzení, zda lze mít skutečně za to, že odsouzený, který měl jinak dobrý pracovní výkon v trestu a slušně se choval, se tak převychoval, že je důvodná naděje, že povede řádný život pracujícího člověka. Nelze proto přihlížet k trestnému činu odsouzeného isolovaně.

Premlčacia lehota pre nárok nositela poistenia podla § 110 zák. č. 99/1948 Zb. začína bežať odo dňa plnenia dávok a nie odo dňa škodnej udalosti, t. j. odo dňa úrazu. Otázka prípadného premlčania nároku poškodeného nie je významná z hladiska nároku nositela poistenia.

Bez prevedenia rozhodcovského konania je možno prejednať pracovný spor na súde, ak nebolo dosial rozhodnutím krajskej odborovej rady zavedené na závode rozhodcovské konanie.

Nárok na náhradu ušlého výdělku (rozdílu mezi výdělkem a invalidním důchodem) je součástí jednotného nároku z důvodu náhrady škody. Lhůta k promlčení tohoto nároku začíná běžet nejpozději po dni doručení rozhodnutí o přiznání invalidního důchodu.