Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

K poměru znaků trestného činu poškozování provozu podle § 135 tr. zák. z roku 1950 a porušování povinnosti v provozu socialistické organizace podle § 129, 130 tr. zák. č. 140/61 Sb. U trestného činu poškozování provozu podle § 135 tr. zák. z roku 1950 po objektivní stránce stačilo nesplnění, porušení nebo obcházení povinnosti povolání, zaměstnání nebo služby, které mělo za následek maření nebo ztížení provozu nebo rozvoje socialistických organizací zde uvedených. Trestné činy porušování povinností v provozu socialistické organizace podle § 129, 130 tr. zák. č. 140/61 Sb. vyžadují nesplnění nebo porušení důležité povinnosti a jako následkem toho poruchu v hospodářském provozu nebo v hospodářské činnosti socialistické organizace nebo větší škodu na majetku, který je v socialistickém vlastnictví.

Při uplatnění § 16 odst. 1 tr. zák. je třeba posoudit každý trestný čin zvlášť z uvedených hledisek, přihlédnout ke všem ostatním ustanovením, která mají vliv na trestnost činu a učinit závěr, zda posouzení činu podle celého souboru ustanovení nového trestního zákona bude pro obžalovaného v souzeném případě příznivější. Podle § 16 odst. 1 tr. zák. je třeba u každého trestného činu zkoumat, zda posouzení podle nového práva bude pro obžalovaného příznivější. V případě trestního stíhání pro závažný trestný čin se projednání provinění nebo přestupku před místním lidovým soudem nebo jiným orgánem jeví zpravidla nežádoucí, protože by nemohlo splnit výchovný účel. Lze proto použít analogie, ježto jde o použití ustanovení tr. řádu, a sice analogie § 223 odst. 2 (§ 177 odst. 2 písm. a) tr. ř. a zastavit trestní stíhání proto, že trest, k němuž může vést stíhání obžalovaného pro provinění nebo přestupek, je zcela bez významu vedle trestu, který pro trestný čin obžalovaného očekává.

V řízení o osvojení dítěte druhým manželem matky musí být předmětem šetření soudu i to, má-li druhý manžel matky, který zamýšlí osvojit její dítě, zákonnou vyživovací povinnost ke svým vlastním dětem. Soud v tomto případě přihlédne též k tomu, jaký vliv by mělo osvojení na vyživovací povinnost osvojitele k jeho vlastním dětem. Proto uváží, zdali zamýšlené osvojení je v souladu se zájmem společnosti, když dítěti, jež má být osvojeno, nechybí rodinné prostředí a je účastno výhod, plynoucích z toho, že žije v domácnosti matky a jejího druhé manžela.

Při rozhodování o povolení osvobození od placení soudních poplatků a záloh je třeba zjišťovat i skutečnosti, potřebné k politicky správnému určení třídní příslušnosti účastníků.

Ak spôsobil zamestnanec pri výkone zamestnania trestným činom z nedbanlivosti bez toho, že by bol pritom ovplyvnený alkoholom, škodu tretej osobe, považuje sa z hladiska zákona č. 71/1958 Zb. občianskoprávne zavinenie zamestnanca za zavinenie podniku. Tretia osoba preto nemôže požadovať náhradu škody na zamestnancovi v trestnom (adhéznom) konaní, môže však nárok na náhradu škody uplatňovať mimo trestné konanie len proti podniku, ktorý potom môže v medziach uvedeného zákona regresné nároky proti zamestnancovi uplatňovať v trestnom (adhéznom) konaní.

Naplnil-li pachatel skutkem spáchaným před 1. lednem 1962 znaky více trestných činů, je třeba trestnost všech činů posuzovat z hledisek uvedených v § 16 odst. 1 tr. zák. Není tedy vyloučeno ani v tomto případě, že některý trestný čin bude třeba posoudit po 1. lednu 1962 podle ustanovení nového trestního zákona, pokud to je pro pachatele příznivější, a další trestný čin podle ustanovení tr. zák. z r. 1950. Trest se vyměří podle toho zákonného ustanovení, které se vztahuje na trestný čin nejpřísněji trestný bez ohledu, zda jde o nový tr. zák. či tr. zák. z r. 1950. Nikdy však nesmí dojít k uložení takových trestů, které nový tr. zák. nepřipouští (§ 16 odst. 2, § 27, 36, 39 odst. 1 tr. zák.).

V rozhodčím řízení ve výrobních družstvech se projednávají spory mezi výrobními družstvy a jejich členy za trvání členství; platí tu směrnice ze dne 27. ledna 1961 pro rozhodování pracovních sporů ve výrobním družstevnictví, poř. č. 17 Věstníku ÚSVD č. 4/1961 a nikoliv vyhl. č. 184/1959 Ú. l. Nečlen družstva (zaměstnanec, učen) uplatňuje nároky z pracovního poměru zásadně u soudu; tam ovšem, kde byly ustaveny místní organizace ROH, resp. jejich místní výbory podle čl. 3 usnesení IV. všeodborového sjezdu (zák. č. 37/1959 Sb.) a kde bylo zavedeno rozhodčí řízení podle vyhl. č. 184/1959 Ú. l., musí soudnímu projednání sporu předcházet rozhodčí řízení podle vyhl. č. 184/1959 Ú. l.