Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

Bylo-li před účinností zák. č. 150/1961 Sb. rozhodnuto i jen o základu nároků (§ 149 odst. 3 o. s. ř.), jde o pravomocné rozhodnutí ve smyslu ust. § 31 odst. 1 zák. č. 150/1961 Sb.; otázka výše nároků se posuzuje podle zák. č. 150/1961 Sb. Rozsah náhrady škody vzniklé z pracovního úrazu člena jednotného zemědělského družstva, které odměňuje družstevníky podle pracovních jednotek.

Smlouva o hmotné odpovědnosti zaniká přeřazením v práci. Tak je tomu zejména tehdy, když prodavačka v prodejně s tzv. pultovým způsobem prodeje je přeřazena do funkce zástupkyně vedoucího prodejny průmyslového zboží s volným výběrem.

K naplnění znaků trestného činu útoku na veřejného činitele podle § 156 odst. 1 tr. zák. stačí, byla-li výhrůžka usmrcením, ublížením na zdraví nebo způsobením škody velkého rozsahu vážně pronesena a stalo-li se tak v úmyslu působit na výkon pravomoci veřejného činitele nebo pro tento výkon. Nezáleží na tom, zda měl pachatel určitý úmysl výhrůžku splnit.

Postoupení věci mladistvého podle § 295 tr. ř. není podmíněné důvody delegace (§ 25 tr. ř.), nýbrž pouze zřetelem na prospěch a zájem mladistvého. Toto postoupení může se stát v každém stadiu trestního řízení. Není proto rozhodné, že příslušný okresní soud obžalobu přijal.

Hmotně odpovědný pracovník, který z nedbalosti neprovádí kontrolu výdejek materiálu ze skladu a jeho spotřeby nebo jinak se nestará o to, aby mohl zabránit úniku materiálu, a způsobí tím škodu převyšující 5000,- Kčs, dopouští se trestného činu poškozování majetku v socialistickém vlastnictví podle § 137 tr. zák. Rovněž ten, kdo nepodepsal hmotnou odpovědnost, ovšem svým jednáním, tj. tím, že disponuje s uskladněným materiálem je spoluodpovědný za stav materiálových zásob a je tedy jeho povinností také řádně provádět kontrolu mezi výdejem a spotřebou, dopouští se jednání, svědčící o neodpovědném postoji k majetku v socialistickém vlastnictví, tedy trestného činu podle § 137 tr. zák.

K výkladu a použití § 16 odst. 1 tr. zák. Za účinnosti zákona č. 140/61 Sb. nelze svévolné opuštění práce považovat za trestný čin podle § 129, resp. § 130 tr. zák., pokud zaměstnanec sice poruší nebo nesplní svou důležitou povinnost plynoucí ze zaměstnání, avšak čin nemá za následek poruchu hospodářského provozu nebo hospodářské činnosti socialistické organizace ani takový činem nevznikla větší škoda. V případě, že podnik po odchodu obžalovaného normálně plnil plánované úkoly a potíže byly spojeny jen s tím, jak práci obžalovaného nahradit, nelze tyto těžkosti pokládat za poruchu v provozu nebo činnosti podniku. Jde pouze o provinění podle § 21 zák. č. 38/1961 Sb., resp. podle § 40 zák. č. 60/1961 Sb. Vytržení listů z občanského průkazu za účelem odstranění zápisu o navázání pracovního poměru zakládá trestný čin padělání a pozměňování veřejné listiny podle § 159 tr. zák. z r. 1950 nebo § 176 tr. zák.

Placení černých mezd odpovědným hospodářským pracovníkům v úmyslu zajistit plnění úkolů soc. organizace, zakládá trestný čin porušování povinnosti při nakládání s finančními a hmotnými prostředky, (§ 127 odst. 2 tr. zák.) nejde-li o nápadný nepoměr těchto výhod k hodnotě vykonaných prací. K výkladu okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby podle § 88 tr. zák. (výdělečně § 89 odst. 4 tr. zák.)