Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

Částka 50,- Kčs měsíčně pro přiznání náhrady ušlého výdělku po pracovním úrazu podle § 7 odst. 3 zák. č. 150/1961 Sb. rozhodná, znamená náhradu ušlého měsíčního výdělku po pracovním úrazu, která má být podle zák. č. 150/1961 Sb. a vyhl. č. 7/1962 Sb. poškozenému hrazena; při jejím výpočtu nelze přihlížet při původním výdělku poškozeného k částkám přesahujícím maxima uvedená v § 2 odst. 1 vyhl. č. 7/1962 Sb.

Ustanovenie § 3 odst. 4 tr. zák. vyžaduje hodnotiť konkrétny stupeň nebezpečnosti činu pre spoločnosť. Takéto hodnotenie má podstatný význam. Uvedené ustanovenie treba považovať (§ 16 odst. 1 tr. zák.) za jedno z určujúcich hladísk, keď v novom zákone sa stáva zásadným určovatelom pre posúdenie trestnosti. Na rozdiel od ustanovenie § 116 tr. zák. 1950, kedy k naplneniu znakov tohto trest. činu postačovalo použitie hrozby násilia, vyžaduje nový tr. zákon k naplneniu znakov trestného činu násilia proti skupine obyvatelov a proti jednotlivcovi, (§ 197 písm. b) tr. zák.)aby došlo k vyhrožovaniu usmrtením, ublížením na zdraví alebo spôsobením škody velkého rozsahu zo strany páchatela s predom uváženým zámerom. Po zrušení rozsudku súdu prvého stupňa a vrátení veci tomuto súdu na nové prejednanie a rozhodnutie musí sa konať vždy hlavné pojednávanie znova. Nemožno preto v takom prípade nahražovať výsluch obžalovaného púhym oboznámením obsahu zápisnice o predošlom hlavnom pojednávaní.

Za škodu na zařízení provozovny i na svěřených hodnotách vzniklou v důsledku požáru, způsobeného zaměstnancem z nedbalosti, odpovídá zaměstnanec za podmínek § 2 a v rozsahu § 6 zák. č. 71/1958 Sb.

Souhlas s rozvázáním pracovního poměru zaměstnance ve smyslu čl. 6 písm. d) usnesení IV. všeodborového sjezdu (zák. č. 37/1959 Sb.) dává závodní výbor té základní organizace ROH, která je odborářským partnerem jeho zaměstnavatele v duchu usnesení tohoto sjezdu.

K pojmu pracovního úrazu. Příčinná souvislost poškození zdraví výhřezem meziobratlové ploténky s úrazovým dějem (vzhledem k existenci dříve vzniklého chorobného stavu).

Při postupu podle § 16 odst. 1 tr. zák. mají orgány činné v trestním řízení povinnost zkoumat, zda správně zjištěný čin obviněného je trestný podle ustanovení nového - nyní účinného trestního zákona. Trestný čin neoznámení trestného činu podle § 165 tr. zák. z r. 1950 nelze mechanicky srovnávat s týmž trestným činem podle § 168 nového trestního zákona, neboť zákonné znaky těchto trestných činů nejsou zcela totožné. Na rozdíl od trestného činu neoznámení trestného činu podle § 165 tr. zák. z r. 1950 se oznamovací povinnost vztahuje pouze na již spáchané trestné činy, kdežto vědomost o chystané trestné činnosti a její neoznámení je nyní podřazeno pod ustanovení § 167 nového tr. zák. K naplnění zákonných znaků neoznámení trestného činu podle § 168 tr. zák. není třeba, aby pachatel sám věděl přesně po stránce právní kvalifikace, o jaká trestný čin jde. Stačí, když zná skutkové okolnosti, které zakládají znaky některého trestného činu (§ 167 tr. zák.).

Stanovisko k postupu soudů při přejímání záruk společenských organizací za nápravu provinilých osob.