Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

Obvodní podnik bytového hospodářství odpovídá za škodu vzniklou nájemníkovi zatopením bytu v důsledku prudkého deště, jestliže žlaby nebyly udržovány v pořádku a voda jimi nemohla odtékat. Nájemce spoluodpovídá za tuto škodu jen v případě, že se nepostaral o to, aby v době jeho nepřítomnosti mohl být jeho nájemní objekt otevřen, jak mu ukládá ustanovení čl. 5 odst. 5 domovního řádu, a že je dána příčinná souvislost mezi vzniklou škodou a tím, že žalobce neumožnil přístup do svého bytu za své nepřítomnosti. Obvodní podnik bytového hospodářství jako pronajímatel musí ovšem ze své strany učinit taková opatření, aby nájemce mohl spolehlivě uložit klíče ke svému bytu tak, aby byly dostupny pracovníkům pronajímatele, kdyby z naléhavých důvodů bylo nutno provést zásah v bytě.

Odpovědnost za úraz příslušníků ozbrojených sil - vojáků základní služby a vojáků v záloze, k němuž došlo v době osobního volna vojáka (čl. 194 Řádu vnitřní služby ozbrojených sil ČSSR), kdy se voják věnuje osobním zálibám, odpočívá, vyřizuje si korespondenci apod.

K výkladu ustanovení § 224 odst. 2 tr. zák. Za porušení důležité povinnosti lze považovat jen porušení takové povinnosti, které má zpravidla za následek usmrcení nebo způsobení těžké újmy na zdraví.

Soud je v každém konkrétním případě při rozhodování a nařízení výkonu zbytku trestu, z něhož byl odsouzený podmíněně propuštěn, povinen po náležitém objasnění všech skutečností rozhodných pro posouzení jeho způsobu života a stavu převýchovy pečlivě zvážit účel trestu. Skutečnost, že byl odsouzený ve zkušební době znovu odsouzen pro trestný čin, nelze mechanicky posuzovat za důvod pro nařízení výkonu zbytku trestu. Pokud však za trestný čin spáchaný ve zkušební době, byl uložen nepodmíněný trest a závažnost činu nebo jeho okolnosti svědčí o tom, že podmíněně propuštěný se nechce napravit a vést řádný život pracujícího člověka, je povinností soudů neprodleně (dříve než si pachatel odpyká trest nově uložený) rozhodnout o výkonu zbytku trestu, v z něhož byl podmíněně propuštěn.

O tom, zda odsouzený, kterému byl trest prominut milostí nebo amnestií presidenta republiky, splnil uloženou podmínku či nikoli, nerozhoduje soud, nýbrž ministerstvo spravedlnosti (na Slovensku odbor SNR pro spravedlnost). Postup při tomto řízení je upraven instrukcí ministerstva spravedlnosti ze dne 27. prosince 1961 č. j. 1521/61-L.

Stane-li se pracovník, který je k jednotnému zemědělskému družstvu v pracovním poměru zaměstnaneckému (čl. 16 odst. 2, 3 vzorových stanov), členem tohoto družstva, zaniká pracovní poměr zaměstnanecký a vzniká v JZD, a to dnem, kdy se konala členská schůze, na níž bylo rozhodnuto o přijetí přihlášky uchazeče o členství.

Súd je povinný so zretelom na ustanovenie § 16 ods. 1 tr. zák. vyporiadať sa s otázkou, či trestná činnosť spáchaná pred 1. 1. 1962, ktorá má znaky trestného činu rozkrádania majetku v socialistickom vlastníctve podla § 245 tr. zák. z r. 1950, nenaplňuje tiež znaky mierneji trestného činu uvedeného v trestnom zákone účinnom od 1. 1. 1962, najmä v prípadoch, kde nejde o čin parazitného charakteru a kde by konanie obžalovaného mohlo po 1. 1. 1962 naplňovať iba znaky trestného činu porušovania povinnosti pri nakládaní s finančnými a hmotnými prostriedkami podla § 127 ods. 2 tr. zák. Rozkrádaním majetku v socialistickom vlastníctve podla § 132 ods. 1 tr. zák. je vedla formy krádeže a sprenevery na úkor takéhoto majetku iba podvodné konanie [§ 132 ods. 1 písm. c)].