Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

Je-li přístavba k rodinnému domku, který tvoří samostatné jmění manželky, součástí věcí ve smyslu § 24 obč. zák., nepatří do zákonného majetkového společenství manželů, i když byla provedena za trvání manželství. Po rozvodu manželství obývá tedy manžel místnost v této přístavbě bez právního důvodu a soud proto povolí jeho vyklizení z bytu.

Nebyl-li splněn základní účel osvojení, jímž je nahradit nezletilému dítěti chybějící rodinné prostředí, nemůže soud osvojení vyslovit. Tak je tomu zejména v případě, kdy osvojitel, který je druhým manželem matky dítěte, nesdílí s matkou dítěte společnou domácnost a dítě je vychováváno v rodinném prostředí své matky, resp. jejích rodičů.

Spory ze smluv o dodávce zemědělských výrobků mezi výkupní organizací a jednotným zemědělským družstvem, o nichž rozhoduje podle § 12 odst. 1 zák. č. 51/1959 Sb. okresní národní výbor, se rozumí jen spory o uzavření smlouvy a jejich náležitostech (jako rozsahu dodávkových povinností, množství a doby plnění apod.), nikoliv však spory majetkové povahy vzniklé pro nesplnění nebo vadné splnění smlouvy, náhrady škody apod.

Občanský průkaz, který potvrzuje důležité údaje týkající se totožnosti a dalších osobních dat občana Československé socialistické republiky, je veřejnou listinou ve smyslu § 176 odst. 1 tr. zák. 

Podstatnou změnou obsahu veřejné listiny je nejen jeho pozměnění anebo doplnění, ale i odstranění určitých údajů veřejnou listinou zjišťovaných (např. odstranění údajů o předchozích zaměstnáních na str. 9 - 11 občanského průkazu).

Jde-li o příkaz k vyklizení z důvodu § 55 a) cit. zák., je soud oprávněn přezkoušet z hlediska § 43 odst. 3 zákona o hospodaření s byty zákonné podmínky uplatněného důvodu pro vydání příkazu k vyklizení.

V trestním řádu zakotvená úprava vzetí do vazby a jejího trvání musí být vykládána tak, aby v žádném případě nedocházelo k bezdůvodnému zbavení osobní svobody občana. Proto kolusní vazba podle § 67 písm. b) tr. ř. smí proto trvat nejen v přípravném řízení, ale i v řízení soudním jen po dobu nezbytnou. V případě nutnosti provést další důkazy musí proto soud v každém stadiu řízení zkoumat, zda vzhledem k doplnění potřebných důkazů je další ponechání obviněného ve vazbě nezbytné.

Obecné podmínky podmíněného propuštění uvedené v první větě ustanovení § 61 odst. 1 tr. zák., které jsou objektivně zjistitelné, nelze oddělovat od podmínky uvedené pod písm. a) téhož ustanovení. Pokládá-li zákon odpykání poloviny trestu za postačující, aby za splnění dalších podmínek byl odsouzený z trestu propuštěn, nelze tvrdit, že tato doba je příliš krátká. Skutečnost, že obviněný byl již dříve odsouzen k dlouhodobému trestu, nemůže být sama o sobě důvodem pro zamítnutí žádosti o podmíněné propuštění. Bylo by mechanickým stupňováním následků jistě závažného pochybení odsouzeného, kdyby se po odpykání tohoto trestu vycházelo při všech pozdějších úvahách o možnosti nápravy stěžovatele jen z prostého zjištění, že mu byl uložen dlouhodobý trest, bez zřetele k uvedeným okolnostem.