Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

Pre pracovníkov, ktorí sú v JRD v pracovnom pomere (čl. 16 ods. 2 a 3 Vzorových stanov), platia všeobecné predpisy o zániku pracovného pomeru (porov. § 3 ods. 2 a 3 zák. práce), teda i ustanovenie § 59 zák. práce o predchádzajúcom súhlase odborového orgánu. Súhlas tu dáva miestna organizácia ROH odborového orgánu pracovníkov polnohospodárstva, lesného a vodného hospodárstva, resp. jej miestny výbor (porov. bod 3 uznesenia IV. všeodborového zjazdu). Záver krajského súdu, že súhlas podla § 59 ods. 1 zák. práce by mohol byť udelený vyšším odborovým orgánom, nemá v zákone oporu, pokial nejde o prípad § 59 ods. 3 zák. práce, kedy vyšší odborový orgán rozhoduje potom, keď závodný výbor odmietol súhlas k rozviazaniu pracovného pomeru. Tam, kde nie je ani takýto miestny výbor, neprichádza do úvahy žiadny iný orgán ROH. V takomto prípade teda náležitosť predchádzajúceho súhlasu orgánu ROH odpadá.

I. Ze znění § 22 odst. 2 tr. zák. z r. 1950 vyplývá, že smyslem tohoto ustanovení bylo doplnit prvý trest druhým trestem tak, aby oba tresty dohromady v souhrnu tvořily jeden trest rovnající se trestu úhrnnému ve smyslu § 22 odst. 1 téhož trestního zákona.

Tentýž smysl má i § 35 odst. 2 tr. zák. o trestu souhrnném.

Společným cílem obou citovaných ustanovení tedy bylo a je, aby předchozí trest s dodatkovým (v souhrnu) nebo souhrnný trest tvořil jednotu, jako by šlo o trest úhrnný. Znamená to tedy, že odsouzený při dodatkovém nebo souhrnném trestu musí být zásadně ve stejné situaci jako v případě trestu úhrnného, tj. jako by o všech spáchaných trestných činech bylo rozhodnuto v jednom řízení.

II. Proto také vzhledem ke znění čl. VII odst. 5 rozhodnutí presidenta republiky o amnestii z 9. května 1965 nelze považovat za druhé odsouzení takový rozsudek, jímž byl uložen trest dodatkový nebo souhrnný.

Postoupit trestní věc mladistvého jinému soudu podle § 295 tr. ř. může soud v kterémkoli stadiu řízení, a to i v řízení po právní moci rozsudku (např. k rozhodnutí podle § 60 tr. zák.).

V řízení o výkon rozhodnutí prodejem nemovitosti dochází k stanovení odhadní ceny rozhodnutím státního notářství, proti němuž je přípustné odvolání. 

Dokud nedojde k pravomocnému určení odhadní ceny, nemůže dojít k prodeji.

Z požadavku, aby byl návrh na opravu odůvodnění podán dříve, než rozhodnutí nabude právní moci, vyplývá, že nepřichází v úvahu oprava odůvodnění rozhodnutí odvolacího soudu.

Skutočnosť, že polnohospodársky majetok združený na spoločné obhospodarovanie v JRD alebo v bezplatnom užívaní socialistickej organizácie neprináša vlastníkovi bezprostredný výnos z majetku, odráža sa to v v rozhodnutí štátneho notárstva podla § 39 not. por. len v tom, že výplaty dedičských podielov ostatným dedičom z takéhoto majetku možno podmieniť pre prípad vyčlenenia zo spoločného hospodárenia či užívania socialistickou organizáciou. Toto podmienenie výplaty dedičských podielov žiadnemu zákonnému predpisu neodporuje. Avšak určenie výšky výplat dedičských podielov musí byť v rozhodnutí podla § 39 not. por. vykonané konkrétne, a to s prihliadnutím na právoplatné rozhodnutie štátneho notárstva podla § 37 ods. 1 not. por.

Ak doba zamestnania (§ 6 zák. č. 101/1964 Zb.) je prerušená dobou poistenia osoby samostatne hospodáriacej, vznikne podla § 9 ods. 2 a § 8 ods. 1 písm. b) vyhl. č. 102/1964 Zb. nárok na starobný dôchodok pracovníka podla § 11 zák. č. 101/1964 Zb. len vtedy, ak doba zamestnania činí aspoň 25 rokov. Doba poistenia osoby samostatne hospodáriacej má význam len pre výšku dôchodku.