Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

Pracovník nemá nárok na hmotné zabezpečenie pri prechode do nového zamestnania podla § 3 vyhl. č. 86/1967 Zb. v každom prípade uzavretia dohody o skončení pracovného pomeru podla § 43 zák. práce, hoci k nemu dochádza v súvislosti s likvidáciou neefektívnych prevádzok a s inými racionalizačnými opatreniami, ale len v tom prípade, ak došlo k uzavretiu dohody o skončení pracovného pomeru preto alebo napriek tomu, že tu boli podmienky k tomu, aby mu organizácia dala výpoveď z dôvodov uvedených v § 46 ods. 1 písm. a) až c) zák. práce; musí ísť o prípad, kedy organizácia chce rozviazať s pracovníkom pracovný pomer a je nútená tak urobiť, pretože v súvislosti s likvidáciou neefektívnych prevádzok a s inými racionalizačnými opatreniami nemôže naďalej plniť povinnosti, ktoré na seba prevzala voči pracovníkovi pracovnou zmluvou.

Nárok zlepšovatele na odměnu je nárokem právním, který podle § 21 odst. 1 vl. nař. č. 45/1957 Sb. vzniká po zavedení zlepšovacího návrhu. 

Prokáže-li zlepšovatel v soudním řízení, že příslušný odborový orgán byl o provedení smírčího řízení požádán a že se toto řízení nejpozději do 15 dnů neuskutečnilo z důvodů, jež stojí mimo sféry jeho působnosti, pak je tím podmínka soudní pravomoci ve smyslu § 3 odst. 8, § 31 odst. 4 zák. č. 34/1957 Sb. a § 25 vl. nař. č. 45/1957 Sb. splněna a soud nemůže odpírat ochranu práv zlepšovatele použitím ustanovení § 104 odst. 1 o. s. ř. 

Nedostatek projednání nároku na odměnu za zlepšovací návrh ve smírčím řízení není neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení soudu.

Trestný čin lúpeže podla § 234 odst. 1 tr.zák. môže byť spáchaný len vtedy, ak páchatel použitím násilia alebo hrozby bezprostredného násilia odnímeinému vec, ktorá páchatelovi nenáleží. Ak týmto spôsobom odníme vec, ktorá mu patrí a ktorú predtým napadnutému zveril, je možné takéto konanie posúdiť ako trestný čin obmedzovania osobnej slobody podla § 231 odst. 1 tr.zák.

Reálne rozdelenie budov je možné len vtedy, ak vzniknú na základe stavebných úprav vykonaných podla predpisov o stavebnom konaní samostatné budovy. Pod pojem

K výkladu poznámky č. 2 k příloze č. 2 vyhl. č. 25/1964 Sb. Poznámku č. 2 k příloze č. 2 vyhl. č. 25/1964 Sb. je nutno i pro účely poplatkové vyložit tak, že zákonodárce měl na mysli nikoliv pouze ustanovení § 200 odst. 1 o. z., ale též případ, kdy jde o překročení nejvyšší přípustné výměry pozemku podle § 200 odst. 2 o. z.

Odpovědnost za škodu, kterou utrpěla žalobkyně pádem na rozježděné a zledovatělé cestě, je nutno zkoumat podle speciálního předpisu (zák. č. 135/1961 Sb.), nikoli z hlediska ustanovení občanského zákoníku. Předpokladem spolehlivého posouzení odpovědnosti organizací silničního hospodářství podle ustanovení § 9 odst. 2 zákona č. 135/1961 Sb. o pozemních komunikacích je mimo jiné bezpečné zjištění stavu komunikace a působení přírodních vlivů na stav komunikace v době vzniku škody i bezprostředně před vznikem škody stejně jako bezpečné zjištění všech okolností, které svědčí pro případné zproštění odpovědnosti.

Zrušení společné domácnosti nemá za následek zánik bezpodílového spoluvlastnictví manželů. Předmětem vypořádání, které spočívá ve zjištění a rozdělení společného majetku, může být jen ten majetek, který existuje ke dni zániku bezpodílového spoluvlastnictví jako společný. Jestliže člen JZD obdrží za trvání manželství dobírku odměny za pracovní jednotky, spadá tato částka do bezpodílového spoluvlastnictví manželů, i když manželství zaniklo v průběhu roku, za který dobírku obdržel. Tato skutečnost, jakož i skutečnost, že došlo k faktickému zrušení soužití před uplynutím roku, mohou být hodnoceny až v rámci celkového vypořádání, totiž při úvaze, zda zásahy vytčené v § 150 o. z., mezi nimi i míra přičinění o získání společného majetku, odůvodňují, aby podíly účastníků nebyly rovné.