Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

K stanovení odměny za využití zlepšovacího návrhu podle výše dosažených úspor.

Za dobu studia potřebnou k přípravě pro povolání ve smyslu § 6 odst. 1 č. 4 zák. č. 101/1964 Sb. lze považovat zásadně jen dobu, kterou podle předpisů upravujících školní výchovu mládeže potřebuje občan k dosažení určitého stupně všeobecného nebo odborného vzdělání, jež je podmínkou jeho uplatnění v určitém povolání. Z tohoto hlediska není dobou studia potřebnou k přípravě pro povolání ve smyslu cit. ustanovení doba přesahující dobu stanovenou příslušnými předpisy, jestliže nebylo studium ukončeno ve stanovené době např. proto, že studující opakoval ročník pro nedostatečný prospěch nebo přerušil studium bez vážných důvodů.

Provedení záznamu o skončení členského poměru k jednotnému zemědělskému družstvu v občanském průkazu nemůže být vázáno na splnění podmínky. 

Pro posouzení případného nároku na náhradu škody, jež vnikla v důsledku nesplnění právní povinnosti jednotného zemědělského družstva vyplývající z § 1 odst. 1 vlád. nař. č. 66/1965 Sb., není rozhodné, zda družstvo nabízelo žalobci po skončení členského poměru práci, popř. zda se žalobce ucházel po skončení členského poměru o jinou pracovní příležitost.

Jestliže byla škoda způsobena okolnostmi, které mají původ v provozu, nemůže se provozovatel zprostit odpovědnosti, a to ani poukazem na neodvratitelný úkon třetí osoby.

Jestliže nebyl podán návrh na zahájení řízení o zbavení rodiče rodičovských práv k nezletilému dítěti a jestliže soud nevydal usnesení, jímž se řízení o zbavení rodiče rodičovských práv k nezletilému dítěti zahajuje bez návrhu (srov. § 81 odst. 2 o. s. ř.), brání provedení tohoto řízení nedostatek jedné z procesních podmínek, mezi něž patří i existence návrhu na zahájení řízení, popř. usnesení o tom, že se řízení zahajuje bez návrhu.

Ojedinělý příjem dítěte (např. v době školních prázdnin), které se jinak připravuje studiem na budoucí povolání, neovlivňuje zpravidla vyživovací povinnost rodičů. Věcné projednání vzájemného návrhu (§ 97 odst. 1 o. s. ř.) podaného v odvolacím řízení není přípustné; jiné řešení by nebylo ve shodě s ustanoveními občanského soudního řádu o funkční příslušnosti.

Po zrušení práva společného užívání bytu manžely podle § 177 o. z. náleží osobní právo užívání bytu podle § 152 a násl. o. z. jen tomu z rozvedených manželů, který byl určen za dalšího uživatele bytu jeho osobní právo užívání bytu je ovšem dočasně omezeno právem druhého z rozvedených manželů, který je oprávněn užívat byt po určitou dobu podle § 186 odst. 3 o. z. Poněvadž rozvedený manžel, který nebyl určen za dalšího uživatele bytu, nemá ani se zřetelem na § 186 odst. 3 o. z. osobní právo užívání bytu, ale toliko právo na bydlení v bytě po určitou dobu, nevzniká v žádném případě - a to ani dočasně - právo společného užívání bytu podle § 172 o. z. Jestliže by se za tohoto stavu neshodli rozvedení manželé na rozsahu a způsobu faktického užívání bytu, mohlo by být rozhodnuto soudem k návrhu jednoho z nich podle § 174 o. z. jen s použitím § 496 o. z.