Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

Zásada zverovania maloletých detí - súrodencov do výchovy spoločne tomu istému rodičovi nemôže byť uplatňovaná mechanickým spôsobom, bez zretela na všetky okolnosti každého jednotlivého prípadu. Niekedy - aj keď výnimočne - bude oddelená výchova maloletých detí - súrodencov vhodnejším opatrením, a to napr. vtedy, ak maloleté deti tých istých rodičov vyrastajú už dlhšiu dobu oddelene a privykli rôznemu výchovnému prostrediu, popr. ak oddelená výchova nepovedie k strate vzájomného sústavného kontaktu maloletých detí a prispeje k úprave vzťahov rodičov a k usnadneniu výchovného pôsobenia oboch rodičov na spoločné deti.

Projevem lehkomyslného poměru k manželství je jen takové neodpovědné jednání, které ohrožuje soulad, pevnost a trvalost manželských a rodinných vztahů; není jím jednání, které je jen přiměřenou reakcí na závadné chování druhého manžela. Základním kritériem úvahy, zda je manželství účastníků vážně rozvráceno ve smyslu § 24 zák. o rod., jsou hlediska objektivní, v podstatě hlediska morálky socialistické společnosti; avšak nelze ponechat bez povšimnutí, jak se s porušením zákonem uložených povinností manželů či jiných pravidel chování v manželství vypořádal ten z manželů, jehož zájmy tím byly dotčeny.

I když trestné činy spáchané v souběhu jsou téže povahy (např. trestné činy namířené proti majetku), ale různé kvalifikace a rozdílné závažnosti, je možno jejich pachatele považovat za zvlášť nebezpečného recidivistu jen ohledně některých z nich; přitom je nutno hodnotit závažnost recidivy ze všech hledisek samostatně u každého trestného činu.

K otázce místní příslušnosti soudů k provedení přezkumného řízení podle druhého oddílu zák. č. 82/1968 Sb. o soudní rehabilitaci. Podal-li obviněný návrh na zahájení přezkumného řízení u některého z několika soudů, které jsou podle § 3 odst. 3 zák. č. 82/1968 Sb. ve spojení s § 18 odst. 1 tr. ř. místně příslušné k řízení, koná přezkumné řízení tento soud a nemůže se dovolávat současné místní příslušnosti jiných soudů jako důvodu pro postoupení věci (§ 22 tr. ř. per. analog.).

Organizace (popř. i občan), která půjčí občanovi motorové vozidlo, zůstává provozovatelem tohoto motorového vozidla v zásadě odpovědným za škodu vyvolanou zvláštní povahou jeho provozu. Není-li jeden ze dvou účastníků střetu provozů provozovatelem, nepřichází v úvahu vypořádání vzniklé škody podle § 431 o. z. Způsobí-li škodu provozovatel a třetí osoba (dochází-li k souběhu dvou odpovědnostních principů - objektivního principu a principu zavinění), může soud rozhodnout, že za ni odpovídají společně a nerozdílně.

Obecný soud příslušný rozhodovat o použití amnestie podle § 368 věty druhé tr. ř. je oprávněn rozhodovat též o použití amnestie ohledně trestu pravomocně uloženého vojenským soudem. Před rozhodnutím o použití amnestie podle § 168 tr. ř. soud je vždy povinen zjistit, zda rozsudek, jímž byl uložen trest, ohledně něhož má podle § 368 tr. ř. rozhodnout, nabyl právní moci. Nenachází-li se ve spise průkazný doklad o tom, že rozsudek byl doručen obviněnému a prokurátorovi, nelze tento rozsudek pokládat za pravomocné a vykonatelné rozhodnutí ve smyslu § 139 odst. 1 tr. ř.

K výkladu ustanovení § 208 tr. zák. o trestném činu neposkytnutí pomoci. Účast na dopravní nehodě ve smyslu § 208 tr. zák. má i řidič, který tuto nehodu nezavinil; stačí, že k dopravní nehodě objektivně přispěl. Poskytnutím potřebné pomoci se rozumí taková pomoc, která je potřebná k ochraně života a zdraví poškozené osoby; není-li poskytnutí takové pomoci řidičem, který měl účast na dopravní nehodě, potřebné, např. proto, že pomoc je zajištěna jinými kvalifikovanými osobami, nedopouští se řidič trestného činu podle § 208 tr. zák., ani když z místa dopravní nehody odjede, aniž by sám pomoc poškozené osobě poskytl. Tento jeho čin je však přestupkem v silniční dopravě podle § 10 písm. a) zák. č. 60/1961 Sb.