Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

Pracovním úrazem je tělesné zranění zaměstnance, které nastalo nezávisle na jeho vůli, krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů. Pracovním úrazem však není jen tělesné zranění způsobené nenadálým zevním násilím, nýbrž vůbec porušení zdraví, k němuž došlo nezávisle na vůli poškozeného, jestliže toto porušení zdraví bylo způsobeno zevními vlivy, které svou povahou jsou krátkodobé, je-li zaměstnanec při práci, jíž není zvyklý a která je nepřiměřená jeho tělesným možnostem, nucen okamžitým, usilovným vzepětím sil překonávat vnější odpor a zvýšit tak náhle, neobvykle a nadměrně svou námahu. Tato tělesná námaha musí pak být příčinou následku, o jehož odškodnění se jedná. Přitom nemusí jít o jedinou příčinu úrazu, nýbrž stačí, když jde o jednu z příčin, avšak důležitou, podstatnou a značnou.

Přespání v ubikaci není v přímé souvislosti s výkonem zaměstnání (§ 1 zák. č. 58/1956 Sb.), i když jde o ubytování poskytnuté zaměstnavatelem.

Jaké důsledky má porušení bezpečnostních předpisů ze strany zaměstnance a ze strany podniku v případě škody způsobené pracovním úrazem.

Kdy je pracovní úraz v přímé souvislosti s výkonem zaměstnání.

Náhrada škody za pracovní úraz, který utrpěl zaměstnanec při práci v cizině.

I při posuzování nároku na náhradu škody z pracovního úrazu podle § 3 zák. č. 58/1956 Sb. lze dospět k řešení, podle něhož se uloží náhrada celé škody osobě odpovědné (provozovateli).

K otázke začiatku premlčanej lehoty nároku na náhradu škody z pracovného úrazu.