Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

Insolvenční správce je podle § 246 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, v době od prohlášení konkursu (nebo podle § 408 odst. 1 insolvenčního zákona od schválení oddlužení zpeněžením majetkové podstaty dlužníka) jedinou osobou s dispozičním oprávněním k majetku, který je zahrnut do soupisu majetkové podstaty. Proto je vedle osoby, jíž byla věc zajištěna, osobou oprávněnou podle § 79f odst. 2 tr. ř. per analogiam požadovat zrušení nebo omezení zajištění, o němž bylo rozhodnuto podle § 79a odst. 1 tr. ř., pokud zajištěná věc byla zahrnuta do majetkové podstaty.

Nesprávné označení určitého procesního úkonu orgánem činným v trestním řízení, ačkoliv se ve skutečnosti jednalo o procesní úkon jiný, nezpůsobuje samo o sobě nezákonnost skutečně provedeného procesního úkonu. Jestliže policejní orgán sice formálně nesprávně označil určitý procesní úkon jako prověrku na místě (§ 104e tr. ř.), třebaže šlo jen o zadokumentování jednání policistů v místě bydliště obviněného (v té době zadrženého podezřelého), při němž ten dobrovolně vydal věci důležité pro trestní řízení (§ 78 tr. ř.), nedošlo k procesnímu pochybení majícímu vliv na zákonnost tohoto úkonu.

Pochybnosti o právu k věci, která byla podle § 78 tr. ř. vydána, nebo podle § 79 tr. ř. odňata ve smyslu ustanovení § 80 odst. 1 tr. ř., bývají zpravidla tehdy, když právo k takové věci uplatňuje další osoba, popř. více osob. Je-li tomu tak, je třeba učinit opatření podle ustanovení věty třetí § 80 odst. 1 tr. ř. o uložení věci do úschovy. Orgán činný v trestním řízení vyvstalé pochybnosti o právu k věci neodstraňuje prováděním samostatného dokazování zaměřeného jen na tuto otázku, které by jinak nemělo význam pro rozhodnutí ve věci samé.

Podstatou zajištění peněžních prostředků na účtu u banky ( § 79a tr. ř.) je omezení dispozičního práva majitele účtu k těmto prostředkům, nikoli jejich odejmutí majiteli účtu. Jestliže zajištění peněžních prostředků na účtu u banky pro účely trestního řízení již není třeba, příslušný orgán činný v trestním řízení podle § 79a odst. 3 tr. ř. zajištění zruší. V případě peněžních prostředků zajištěných na účtu u banky se nejedná o věci vydané podle § 78 tr. ř. nebo odňaté podle § 79 tr. ř., a proto je také nelze vrátit postupem podle § 80 tr. ř.

Jestliže je podle § 80 odst. 1 tr. ř. vracena peněžní částka, která byla podle § 78 tr. ř. vydána nebo podle § 79 tr. ř. odňata jako věc důležitá pro trestní řízení a potom složena na bankovní účet, vrátí se včetně úroků, pokud je vynesla.

Soud není oprávněn rozhodovat podle § 80 odst. 1 tr. ř. o vrácení věcí patřících k majetku, který byl prohlášen za propadlý podle § 51 násl. tr. zák. a na který se vztahuje prozatímní správa podle vyhl. č. 86/1977 Sb. Je-li sporné, zda tyto věci náležely odsouzenému, a jestliže k těmto věcem uplatňují vlastnická práva třetí osoby, projedná žádosti třetích osob příslušný národní výbor podle § 3 odst. 2 a § 5 odst. 3 cit. vyhl., a nikoliv soud v trestním řízení.

Z hladiska ustanovenia § 48 odst. 1 písm. b) Tr. por. aj nepojatie čiastkových skutkov do odsudzujúceho rozsudku, ktoré súd nepovažoval za dokázané, má pri pokračovaní v trestnom čine povahu oslobodzujúceho rozsudku. Predpokladom pre postup podla § 80 odst. 1 tretia veta Tr. por. o uložení veci, ktorá bola podla § 78 vydaná alebo podla § 79 Tr. por. odňatá, do úschovy na štátnom notárstve je, aby iná osoba na ňu uplatnila právo, o ktorom však sú pochybnosti. Ak na vec, ktorú obvinený podla § 78 Tr. por. vydal, neuplatňuje právo iná osoba, nemožno postupovať iba podla § 80 odst. 1 tretia veta Tr. por. a uložiť vec do úschovy na štátnom notárstve pre prípad, že by si niekto mohol v budúcnosti robiť nárok na vec. /1/