Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

Účinky spočívající v přerušení promlčecí doby podle § 67 odst. 3 písm. a) tr. zák.*) má i takové sdělení obvinění (resp. usnesení o zahájení trestního stíhání) učiněné ve smyslu § 160 odst. 1 tr. ř., které bylo zatíženo určitými vadami, pro něž bylo později nahrazeno novým sdělením obvinění pro týž skutek. Nesmí však jít o vady, které by vedly k nicotnosti nebo zmatečnosti původního sdělení obvinění. *) Poznámka redakce: Nyní podle § 34 odst. 4 písm. a) tr. zákoníku.

Zahájením trestního stíhání (sdělením obvinění) se přerušuje běh promlčecí doby a ohledně stíhaného činu počíná běžet nová promlčecí doba [§ 67 odst. 3 písm. a), odst. 4 tr. zák.]. Jestliže pouze v důsledku změny trestního zákona (např. novelou ustanovení § 89 odst. 11 tr. zák. vymezujícího výši jednotlivých kategorií škody) dojde v průběhu trestního stíhání ke zmírnění právní kvalifikace již stíhaného činu, pak tato okolnost, i když se vzhledem k ustanovení § 67 odst. 1 tr. zák. promítne do kratší promlčecí doby, je podle § 16 odst. 1 tr. zák. významná jen pro konec této kratší promlčecí doby, jejíž počátek vyplývá z ustanovení § 67 odst. 4 tr. zák. Změnou trestního zákona se zpětně neruší účinky úkonů, které byly učiněny podle dřívější právní úpravy a jež způsobily přerušení promlčecí doby. *) *) Pozn.: srov. právní názor vyslovený v poslední větě ve vztahu k úpravě účinné od 1. 1. 2010 v ustanovení § 34 odst. 4 písm. a) zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník

Hmotněprávní povaha institutu promlčení trestního stíhání se v případě pokračování v trestném činu (§ 89 odst. 3 tr. zák.) projevuje v tom, že úkony, které způsobují přerušení promlčení trestního stíhání podle § 67 odst. 3 písm. a) tr. zák., se vztahují ke všem dílčím útokům pokračujícího trestného činu, a to bez ohledu na skutečnost, zda se o nich konalo společné řízení či nikoli. To znamená, že pokud byla vedena např. dvě samostatná řízení o dílčích útocích tvořících jeden pokračující trestný čin, dojde k přerušení běhu promlčecí doby ve smyslu § 67 odst. 3 písm. a) tr. zák. ohledně celého pokračujícího trestného činu i tehdy, jestliže byly – byť jen ve vztahu k jednomu dílčímu útoku – provedeny úkony směřující k trestnímu stíhání pachatele.

Jestliže soud dospěje k závěru, že žalovaný skutek je trestným činem s mírnější trestní sazbou odnětí svobody ve srovnání s trestným činem, pro který bylo zahájeno a doposud vedeno trestní stíhání, přičemž taková změna právní kvalifikace se promítne i do jiné (kratší) promlčecí doby činu, pak se musí zabývat též otázkou promlčení trestního stíhání ve vztahu k této mírnější právní kvalifikaci skutku. Je tedy povinen posoudit např. i okolnost, zda došlo ke sdělení obvinění ve smyslu § 67 odst. 3 písm. a) tr. zák. ještě v této kratší promlčecí době.

Opatření předsedy okresního soudu podle § 2 vyhlášky č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy, ve znění pozdějších předpisů, o přidělení trestní věci konkrétnímu soudci, není úkonem orgánu trestního řízení, jenž směřuje k trestnímu stíhání pachatele ( § 67 odst. 3 písm. a/ tr. zák.), kterým se přerušuje promlčení trestního stíhání.Zásada vyplývající z ustanovení § 16 odst. 1 tr. zák., že trestnost činu se posuzuje podle pozdějšího zákona, jestliže je to pro pachatele příznivější, se uplatní i při posuzování otázky, zda je či není trestní stíhání promlčeno podle § 67 odst. 1 tr. zák., v tom smyslu, že se vychází z délky promlčecí doby určené trestní sazbou trestu odnětí svobody toho trestného činu, jehož kvalifikace podle této zásady připadá v úvahu.

Pobyt páchatela v cudzine je dôvodom spočívania premlčania trestného stíhania podla § 67 odst. 2 Tr. zák. len vtedy, ak ide o neoprávnený pobyt.

I. Jestliže ve věci, v níž nakonec podal prokurátor návrh na potrestání za přečin, se konalo přípravné řízení, promlčení trestnosti přečinu se přerušuje nejen doručením návrhu na potrestání soudu ( § 314b odst. 1 tr. ř. ve spojení s § 67 odst. 3 písm.. a/ tr. zák.), nýbrž i vznesením (sdělením) obvinění pro skutek, který je předmětem řízení, jakož i dalšími po něm následujícími úkony orgánů přípravného řízení, které směrují k trestnímu stíhání pachatele ( § 67 odst. 3 písm. a/ tr. zák.). II. Odcizí-li pachatel peněženku v úmyslu zmocnit se pouze v ní se nacházející, avšak ví, že v peněžence mohou být i jiné hodnoty a pro ten případ je srozuměn s tím, že majiteli způsobí škodu jejich odcizením, odpovídá i za tuto škodu.