Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

K naplnění skutkové podstaty trestného činu maření výkonu úředního rozhodnutí podle § 171 odst. 1 písm. c) tr. zák. je nezbytné, aby rozhodnutí, kterým byl obviněnému uložen trest zákazu činnosti, nabylo právní moci. Jde-li o rozhodnutí vydané ve správním řízení, v němž byl obviněný zastoupen advokátem, postačí k nabytí právní moci, jestliže bylo rozhodnutí doručeno advokátovi, který měl plnou moc pro celé řízení (§ 25 odst. 3 správního řádu). Přestože rozhodnutí, kterým byla obviněnému určitá činnost zakázána, nebylo doručeno obviněnému, ale jen jeho advokátovi, bude možné dovodit naplnění subjektivní stránky trestného činu maření výkonu úředního rozhodnutí podle § 171 odst. 1 písm. c) tr. zák., jestliže je z provedených důkazů zřejmé, že obviněný věděl o pravomocně uloženém zákazu činnosti a chtěl ho porušit, popř. byl srozuměn s jeho porušením.

II. Pokud rozhodlo představenstvo akciové společnosti jako kolektivní statutární orgán o určité otázce, která má význam pro naplnění znaků trestného činu, nevylučuje to obecně individuální trestní odpovědnost jednotlivých fyzických osob jako členů takového kolektivního orgánu, kteří se na zmíněném rozhodnutí podíleli, jestliže naplnili svým jednáním všechny znaky konkrétního trestného činu ( § 89 odst. 1 tr. zák.). Konkrétní podíl jednotlivých fyzických osob na takovém rozhodnutí kolektivního orgánu však musí být prokázán. To vyplývá z konstrukce trestní odpovědnosti, jež je založena na individuální trestní odpovědnosti fyzických osob, která vzniká naplněním znaků konkrétního trestného činu, bez ohledu na to, zda k němu popřípadě došlo v rámci činnosti právnické osoby.

Opomenutí je jen tehdy postaveno na roveň konání (§ 89 odst. 2 tr. zák.), jestliže někdo nevykonal to, co bylo jeho právní povinností. Nestačí porušení povinnosti vyplývající pouze z morálních pravidel, např. z pravidel socialistického soužití. Pravidla socialistického soužití mají z hlediska § 89 odst. 2 tr. zák. význam, jen pokud se jich právní řád dovolává. Mohou obsah povinnosti blíže konkretizovat, ale sama ji nemohou založit, jestliže obsahují povinnost pouze morální. Jesliže ve skutku není obsaženo jednání ve smyslu trestního práva, tj. konání nebo opomenutí, odpadají další úvahy, zda mezi trestně irelevantním jednáním pachatele a následkem je přičinná souvislost a zda je dáno zavinění.

Zhodnotenie praxe súdov pri výklade a aplikácií noviel trestných predpisov z r. 1973 a zák. č. 44/1973 Zb. o ochrannom dohľade.

K otázke trestnej zodpovednosti za pracovné úrazy žiakov a študentov pri výrobnej praxi: Podla čl. V bod 2 vlád. uznesenia č. 106/1961 Zb., ktorým sa stanovia zásady práce žiakov a študentov vo výrobe, závody zaisťujú a zodpovedajú za bezpečnosť a ochranu zdravia žiakov a študentov pri práci vo všetkých prevádzkach v rovnakom rozsahu, ako u svojich pracovníkov, sústavne zoznamujú žiakov a študentov s predpismi o bezpečnosti práce a vedú ich k ich dodržiavaniu a dôsledne dodržujú predpisy o zamestnaní mladistvých. Pri zisťovaní trestnej zodpovednosti iných osôb na pracovných úrazoch pri práci žiakov a študentov pri výrobnej praxi je treba vychádzať predovšetkým z predpisov, ktoré sú dané pre ten ktorý obor a ktoré slúžia na ochranu zdravia pracujúcich a na ich podklade potom skúmať, či zodpovedný pracovník podla nich postupoval.

Pro nepříčetnost není vyloučena trestní odpovědnost ve smyslu § 12 odst. 1 tr. zák. u pachatele, který spáchal trestný čin v mrákotném stavu, jestliže do tohoto stavu se sám přivedl požitím alkoholických nápojů a jestliže si přitom byl nebo mohl být vědom, že při jeho zdravotním stavu může požití alkoholu tento mrákotný stav vyvolat.

Porušení důležité povinnosti - uložené podle zákona ve smyslu § 137 odst. 1 tr. zák. je nutno vykládat stejně jako v ustanovení § 224 odst. 2 tr. zák.