Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

Podává-li nejvyšší státní zástupce žalobu o popření otcovství podle ustanovení § 62 odst. 1 zák. o rod., náleží mu ve smyslu ustanovení § 11 odst. 2 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb. osvobození od soudních poplatků.

V řízení o popření otcovství zahájeném k návrhu generálního prokurátora podle ustanovení § 62 zák. o rod. je generální prokurátor účastníkem řízení. Jestliže návrhu bylo vyhověno, není oprávněn podat proti rozsudku soudu prvního stupně odvolání. Srov.nyní ustanovení § 41 zákona č.283/1993 Sb., o státním zastupitelství.

V řízení o žalobě o určení otcovství, podané proti soudem ustanovenému opatrovníkovi muže, který už není naživu1), se soudem prováděné dokazování zaměří kromě výslechu matky dítěte, o jehož určení otcovství jde (popřípadě jiné žalující osoby), také např. na svědecký výslech všech osob, informovaných o vztazích muže, který už není naživu,a matky osoby žalují o určení otcovství tohoto muže k ní, jakož i na provedení důkazu konstatováním obsahu všech písemností a listin, předložených a uvedených v řízení k doložení tvrzení žalující osoby. Provést je třeba důkaz i konstatováním spisu o řízení dědictví muže, jehož otcovství má být určeno, a nelze opomenout i možnost zjištění krevní skupiny (složení krve) ze zdravotní dokumentace tohoto již zemřelého muže pro účely případného provedení důkazu krevní zkoušky s využitím údajů z této dokumentace.

Souhlas manžela matky s jejím umělým oplodněním (§ 58 odst. 2 zák. o rod.) má z hlediska důsledků pro možnost popření otcovství význam jen tehdy, došlo-li k umělému oplodnění a k následnému těhotenství matky dítěte za trvání manželství a nikoli až po rozvodu tohoto manželství.

K některým otázkam výkladu a používání právní úpravy vztahů s mezinárodním prvkem v občanském soudním řízení a v řízení před státním notářstvím.

Jestliže v průběhu soudního řízení o nárocích neprovdané matky podle ustanovení § 95 odst. 2 zák. o rod. bylo již určeno otcovství muže, proti němuž žena v době svého těhotenství uvedené nároky uplatnila, zanikly podmínky pro uložení zvláštního předběžného opatření ve smyslu citovaného zákonného ustanovení. V takovém případě soud posoudí uplatněné nároky podle ustanovení § 95 odst. 1 zák. o rod., které však neumožňuje přiznat náklady na výživu dítěte a tedy ani náklady na tzv. výbavičku pro dítě. Vzhledem k již určenému otcovství k dítěti, je tu však možné, aby o výživném pro dítě (a v jeho rámci i o nákladech na výbavičku) bylo rozhodnuto v řízení o výchově a výživě dítěte ( § 50 zák. o rod. a § 113 odst. 2 o. s. ř.)

I. Otcovství k dítěti je určeno podle ustanovení § 52 odst. 1, 2 zák. o rod. souhlasným prohlášením rodičů před soudem, jakmile k prohlášení jednoho z rodičů přistoupí stejné prohlášení druhého rodiče, kterým je označen za otce tentýž muž. Pokud takové prohlášení matky je uvedeno v protokolu sepsaném u soudu v den, který předcházel dni, kdy shodné prohlášení učinil do protokolu u soudu matkou označený muž, není třeba k určení otcovství dalšího souhlasného prohlášení matky. *II. V odůvodnění usnesení, jímž soud zastavuje řízení o určení otcovství podle ustanovení § 108 o. s. ř., uvede soud, kterým dnem došlo k určení otcovství souhlasným prohlášením rodičů se zřetelem k obsahu obou prohlášení rodičů. Tento den se uvede i v oznámení národnímu výboru, který vede matriku (knihu narození), v níž je dítě zapsáno.