Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

Je povinností soudu, aby posoudil všechny podmínky, jež jsou v § 46 odst. 1 tr. zákoníku kumulativně stanoveny pro upuštění od potrestání, a to s ohledem na výsledky provedeného dokazování a z hlediska zjištěných okolností činu a poměrů pachatele, jakož i jeho chování po činu, a vyhodnotil jejich naplnění. Soud musí zvažovat všechna zjištění plynoucí z provedeného dokazování ke každé z těchto podmínek, neboť mu není dáno na výběr, ke které z rozhodných zjištěných okolností přihlédne a ke které nikoliv. Nepostačuje v této souvislosti jen poukaz na existenci zákonem stanovených podmínek, ale je třeba též uvést, z jakých konkrétních skutečností takový závěr plyne.

Zhodnocení praxe soudů ukládání trestů.

Zákonná fikce, že se na pachatele hledí, jako by nebyl odsouzen, jestliže soud upustil od potrestání, platí nejen pro upuštění od potrestání podle § 24 odst. 1 tr. zák., ale i pro upuštění od potrestání podle § 25 tr. zák. a § 77 odst. 2 tr. zák., za současného uložení ochranného léčení podle § 72 tr. zák., popř. ochranné výchovy podle § 84 odst. 1 tr. zák.

K podmienkam upustenia od potrestania podla § 24 ods. 1 Tr. zák. Trestný čin, ktorý má za následok ťažkú ujmu na zdraví spojenú s trvalými nepriaznivými následkami, spravidla nemožno považovať za čin menšej nebezpečnosti pre spoločnosť podla § 24 ods. 1 Tr. zák.

I. K výkladu pojmu "trestný čin menší nebezpečnosti pro společnost" v ustanovení § 24 odst. 1 tr. zák. II. Při určování stupně nebezpečnosti trestného činu pro společnost ( § 3 odst. 4 tr. zák.) nepřihlíží soud jen k okolnostem, které zakládají znaky trestného činu, kterým byl obžalovaný uznán vinným, nýbrž i k dalším okolnostem, které sice nejsou nutné k naplnění znaků trestného činu, které však charakterizují spáchaný skutek nebo jeho pachatele a mají vliv na jejich konkrétní společenskou nebezpečnost.

I. K podmienkam uvedeným v ustanovení § 24 tr. zák. o upustení od potrestania. II. Ak upustí súd od potrestania obvineného, nesmie tomu istému obvinenému tým istým rozhodnutím súčasne uložiť akýkoľvek trest.

Vyšší stupeň ovlivnění alkoholem u řidiče motorového vozidla, stíhaného pro trestný čin opilství podle § 201 tr. zák., je okolností, která nedovoluje závěr o menší nebezpečnosti tohoto trestného činu pro společnost a proto zpravidla vylučuje možnost upustit od potrestání ve smyslu § 24 odst. 1 tr. zák. z hlediska účelu trestu působit výchovně na ostatní členy společnosti (§ 23 odst. 1 tr. zák.).