Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

Právo užívat svého mateřského jazyka platí po celou dobu trestního řízení, tedy i v řízení před orgány činnými v trestním řízení rozhodujícími ve vykonávacím řízení podle hlavy dvacáté trestního řádu. Důvodem nutné obhajoby ve smyslu § 36a odst. 1 písm. d) tr. ř (popř. § 36a odst. 2 písm. d/ tr. ř.) může být i neznalost českého jazyka obviněným.

Znalec přibraný podle § 105 odst. 1 tr. ř. je podle § 10 odst. 2 zák. č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, oprávněn přibrat si konzultanta k posuzování zvláštních dílčích otázek, jestliže to vyžaduje povaha věci. Přitom musí postupovat tak, aby jeho odpovědnost znalce nebyla dotčena ani v té části posudku, o níž bylo konzultováno. To znamená, že sice není vyloučeno, aby konzultant byl odborníkem z jiného oboru, než je znalec, jeho úkolem však musí být jen posouzení dílčí otázky z tohoto jiného oboru, jež tvoří podklad pro posudek z oboru znalce. V případě, kdy je k objasnění více skutečností důležitých pro trestní řízení třeba odborných znalostí z více oborů a nejde jen o dílčí otázky v uvedeném smyslu, je nutné postupem podle § 105 odst. 1 tr. ř. přibrat znalce z každého z těchto oborů.

Pri pribratí tlmočníka nezapísaného do zoznamu tlmočníkov v zmysle § 24 odst. 1 písm. a) zákona č. 36/1967 Zb. o znalcoch a tlmočníkoch nie je podmienkou, aby bol priberaný tlmočník českoslovenkým štátnym občanom.

Orgány činné v trestním řízení jsou povinny při přibírání tlumočníků ve smyslu § 28 tr. ř. důsledně dbát ustanovení § 11 vyhl. ministerstva spravedlnosti č. 37/1967 Sb. k provedení zákona čís. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, tj. požádat o provedení tlumočnických úkonů především specializované ústavy pro tlumočnickou činnost, a není-li to možné, požádat o provedení takových úkonů tlumočníky zapsané v seznamu krajského soudu. Pokud příslušný orgán hodlá za podmínek § 24 odst. 1 zákona o znalcích a tlumočnících ustanovit osobu, která není zapsána v seznamu tlumočníků, ověří si podle potřeby předpoklady této osoby pro provedení tlumočnického úkonu (§ 11 odst. 2 vyhl. ministerstva spravedlnosti č. 37/1967 Sb.).

Ak československé orgány prevezmú od orgánov cudzieho štátu trestné stíhanie československého občana pre trestný čin spáchaný v cudzine, posudzuje sa trestnosť tohto činu podla československého zákona (§ 18 Tr. zák.). Ak však zavinenie obvineného spočíva v porušení pravidiel cestnej premávky, nemožno na vec aplikovať pravidlá cestnej premávky platné na území ČSSR, ale treba aplikovať pravidlá cestnej premávky platné na území toho štátu, kde bol spáchaný trestný čin. Ak vypovedá pred súdom ako svedok osoba, ktorá neovláda český alebo slovenský jazyk, musí súd pribrať tlmočníka aj vtedy, keď predseda senátu ovláda jazyk, v ktorom svedok vypovedá.

Ak je obvinený hluchonemý, treba ho považovať podla § 28 Tr. por. za osobu, ktorá neovláda jazyk, v ktorom sa konanie vedie. V takýchto prípadoch treba pribrať tlmočníka ústnych prejavov v styku s hluchonemými osobami. Nepribratie tlmočníka je skrátením práva na obhajobu (§ 33 odst. 1 Tr. por.).

Neovládá-li obžalovaný jazyk, v němž se jednání vede, je podle § 28 tr. ř. orgán činný v trestním řízení povinen přibrat tlumočníka. Nepřibrání tlumočníka k jednání je zkrácením práva na obhajobu (§ 33 odst. 1 tr. ř.) a důvodem ke zrušení rozsudku (§ 258 odst. 1 písm. a) tr. ř.).