Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

Ani tam, kde plátce uzavřel s příjemcem smlouvu o důchodu bezúplatně (§ 2705 o. z.) za účelem splnění oddlužení příjemcem, není pohledávka příjemce z titulu dlužných dávek důchodu pohledávkou vyloučenou (ve smyslu ustanovení § 170 písm. c/ insolvenčního zákona) z uspokojení v insolvenčním řízení vedeném na majetek plátce.

Jestliže se plátce ve smlouvě o důchodu zavázal platit příjemci pravidelné (měsíční) peněžní dávky (důchod) po dobu trvání oddlužení příjemce plněním splátkového kalendáře, přihlašují se opětující (opakující) se dávky (důchod), na které má příjemci vzniknout nárok v budoucnu, do insolvenčního řízení vedeného na majetek plátce jako pohledávky vázané na splnění odkládací podmínky (představované pro každou jednotlivou dávku trváním oddlužení plněním splátkového kalendáře). I pro vymáhání těchto dávek (důchodu) platí omezení plynoucí z § 140c insolvenčního zákona.

Vzdání se přídělu zemědělských nemovitostí, jež bylo učiněno písemně a jež bylo státem také písemně přijato, lze považovat za smlouvu o darování nemovitostí státu, k němuž mohlo dojít v tísni ve smyslu ustanovení § 6 odst.1 písm.h) zákona č.229/1991 Sb. ze strany toho, kdo se takto uvedeného přídělu vzdal.

Jde-li o vrácení darované nemovitosti , může dárce uplatnit u soudu žalobu o vyklizení této nemovitosti obdarovanými, jsou-li splněnz zákonné předpoklady pro vrácení daru. Viz nyní § 630 o.z. (a dříve § 409 o.z.).

Byla-li darovaná věc zaslaná obdarovanému poštou jako balíková zásilka, nebylo možné přijetí nabídky daru spatřovat již v převzetí poštovní zásilky, nýbrž až v tom, že se po rozbalení zásilky obdarovaný rozhodl dar přijmout nebo nikoli. Bylo tu tedy zapotřebí počítat s určitým časovým odstupem, během něhož se obdarovaný může seznámit s tím, co je mu darováno. Lhůta ke splnění ohlašovací povinnosti podle ustanovení § 21 odst. 1 zákona č. 146/1984 Sb., v takovém případě neběžela od převzetí poštovní zásilky, nýbrž až od seznámení se s tím, co bylo darováno, a to v odpovídající době, která je k tomu zapotřebí.

Pri rozhodovaní o registrácii darovacej zmluvy, ktorou sa prevádzajú nehnutelnosti tvoriace podstatný majetok darcu, treba za predpokladu, že darcovi bola právoplatným súdnym rozhodnutím uložena povinnosť zaplatiť vysokú peňažnú sumu, osobitne objasniť a posúdiť to, či k uzavretiu zmluvy nedošlo s úmyslom vyhnúť sa splneniu záväzku a prípadne i súdnemu výkonu rozhodnutia predajom nehnutelností, a či teda nejde o zmluvu neplatnú (§ 39 O. z.).

Vyměřuje-li se notářský poplatek z darování při druhém nebo dalším daru od téhož dárce ve dvou letech, jde o doměření notářského poplatku a postupuje se tak, jakoby všechny tyto dary tvořily jeden dar.Byl-li vyměřen jen poplatek minimální, je nutno tento poplatek odečíst od celkového poplatku z darování a doměřit rozdíl, i když by činil méně, než by činil samostatný poplatek z tohoto druhého darování, a to i kdyby šlo o doměření částky, která nedosahuje výše minimálního poplatku.

U právního úkonu darování nemovitostí dárkyní, která má uloženu platební povinnost vůči věřiteli vysokou peněžní částku, pro niž je vůči ní navržen i soudní výkon rozhodnutí, musí státní notářství posoudit i z uvedeného hlediska, zda se právní úkon darování nepříčí zájmům společnosti ( § 39 o. z.)