Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

Neoprávněným lovem ve smyslu skutkové podstaty trestného činu pytláctví podle § 304 tr. zákoníku jsou jednání, která se vymykají zákonným podmínkám lovu podle zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o myslivosti"). Znak „neoprávněně“ je proto nutno vykládat v celém kontextu zákona o myslivosti, tedy nejen s přihlédnutím k ustanovení § 46 a § 48a zákona o myslivosti, ale také k ustanovení § 45 odst. 1 zákona o myslivosti a objektu trestného činu, kterým je ochrana přírody, resp. volně žijící zvěře a ryb, jakož i ochrana práva myslivosti a výkonu rybářského práva. Platí tedy, že i osoba, která dodržela formální náležitosti § 46 odst. 1 zákona o myslivosti (má povolenku k lovu, lovecký lístek, zbrojní průkaz atd.) a loví zvěř v rozporu s výslovným zákazem podle § 45 zákona o myslivosti, jedná nad rámec vydaného povolení, a tedy neoprávněně ve smyslu skutkové podstaty trestného činu pytláctví podle § 304 tr. zákoníku.

I. Jednání tří obviněných, kteří nemají oprávnění k výkonu práva myslivosti, záležící v ježdění automobilem po honitbě se záměrem vyhledat a skolit zvěř, je neoprávněným zásahem do práva myslivosti a tedy dokonaným trestným činem pytláctví podle § 178a písm. a) tr. zák. Je přitom nerozhodné, zda se obvinění dostali do kontaktu se zvěří, či zda se tam v kritickou dobu nějaká zvěř vůbec nacházela. 

II. Znalecký posudek nelze odmítnout jen proto, že znalec se nad rámec svého oprávnění vyjadřoval i k otázkám právním. Skutečnost, že znalec ve svém posudku zaujme stanovisko k otázce, jejíž zodpovězení přísluší soudu, nečiní tento posudek nepoužitelným, pokud obsahuje odborné poznatky a zjištění, z nichž znalec tento právní závěr učinil a které umožňují, aby si soud tentýž nebo jiný takový závěr dovodil sám.

Neoprávněné chytání zpěvných ptáků uvedených v příloze vyhlášky ministerstva školství a kultury č. 80/1965 Sb. není zásahem do práva myslivosti ve smyslu znaků přečinu pytláctví podle § 4 zák. č. 150/1969 Sb., o přečinech. Takové jednání lze posoudit jako přestupek na úseku školství, kultury a ochrany přírody podle § 11 písm. d) zák. č. 60/1961 Sb.

Zásah do práva myslivosti ve smyslu § 4 zák. č. 150/1969 Sb. je možný pouze na pozemcích honebních (§ 5 zák. č. 23/1962 Sb.). Naproti tomu znak loví zvěř v době hájení může být naplněn i lovením zvěře na pozemních nehonebních.K vyčíslení škody chycením zvěrě.

Neoprávněný lov ryb v rybnících, na kterých se provozuje rybníkářské hospodářství ve smyslu § 3 zák. č. 102/1963 Sb., o rybářství, nelze posuzovat jako přečin pytláctví podle § 4 zák. č. 150/1969 Sb., o přečinech, nýbrž jako přečin proti majetku v socialistickém a v osobním vlastnictví podle § 3 odst. 1 cit. zák. Jako přečin pytláctví podle § 4 zák. č. 150/1969 Sb. lze posuzovat jen takové lovení ryb, které je zásahem do rybářského práva ve smyslu § 6 odst. 1, 2 zák. č. 102/1963 Sb., o rybářství. Jestliže škoda způsobená lovením ryb na majetku, který je v socialistickém vlastnictví, nepřevyšuje částku 100 Kčs a nejsou zde ani jiné okolnosti zvyšující stupeň nebezpečnosti činu pro společnost, nejde o přečin proti majetku v socialistickém a v osobním vlastnictví podle § 3 odst. 1 zák. č. 150/1969 Sb., ale o jiné protiprávní jednání (přestupek).

Čin, který sice má formální znaky přečinu pytláctví podle § 4 zák. č. 150/1969 Sb., o přečinech, ale jehož stupeň nebezpečnosti pro společnost je nepatrný, není přečinem.